0:00
0:00
Obálka vydání 34/2008
34/2008 • 17.–24. 8. 2008

2008/34

Česko

Klidně zabijte souseda!

Anneke Hudalla

Nejvyšší povinností novináře je, jak známo, psát pravdu. A proto bych se vám ráda hned v úvodu přiznala k něčemu, co může vypadat jako arogantní nezájem cizince: problematika nedostatku zubařů v Čechách mě vlastně vůbec nezajímá.

Asfaltová divočina

Adam Šůra

Je to starý – a dnes už trochu ohraný spor. Turisté i šumavští starostové už léta kritizují ochranáře z parku za to, že do těch nejkrásnějších míst Šumavy odmítají pouštět lidi. Ironicky se mluví o „zelené oponě“, která nahradila tu „železnou“. Vedení parku se nedávno rozhodlo tuhle zelenou oponu prolomit.

Boj o soudy

Ondřej Kundra, Silvie Lauder

Prezidentem čerstvě podepsaný zákon o soudech a soudcích silně posiluje vliv politiků na nezávislost justice. Definitivní podoba zákona o soudech a soudcích je zdrcující především proto, že zdejší politici dlouhodobě – a celkem úspěšně – právo i jeho vykonavatele ohýbají podle svých potřeb. Úplně černé to ale není.

Šťávova zlatá trefa

Ondřej Kundra

Rozhodnutí mezinárodních arbitrů, že český stát musí vyplatit firmě Diag Human devět miliard jako odškodné za zmařený byznys, vyvolalo poprask.

Auta na rozcestí

Tomáš Sachr, Anneke Hudalla

Svět jim patří pořád, ale tak dusivé léto už dlouho nepamatují. Rekordně vysoké ceny ropy sice už zase klesají, ale zítra může být vše jinak. Není divu, že šéfové světových automobilek mluví nahlas o tom, že trh s auty už nikdy nebude, co býval.

Kultura

Alois Nebel: Semafor

Jaromír 99, Jaroslav Rudiš

Komiks Alois Nebel

Osm hodin na útěku

Jan Gregor

Svého času byl režisér Carol Reed občas obviňován, že filmem Štvanec (1947) straní zločincům. Popsal v něm osm hodin v životě Johnnyho McQueena, šéfa buňky republikánské IRA, který po zpackaném loupežném přepadení vážně zraněný hledá v ulicích Belfastu azyl před policisty, kteří kolem něho pomalu, ale jistě utahují smyčku.

Výtvarné umění

Jan H. Vitvar

Zajímavé výstavy

Hudba

Pavel Klusák

Hudební novinky

Náttúrističtí andělé

Pavel Klusák

Když mluvíme o hudbě, často se neubráníme „psychoanalytickým“ kategoriím smutná – veselá. U Sigur Rós se ale mnozí shodnou, že v ní žijí oba póly zároveň. Na rozdíl od extravertní a názorové Björk zůstává nejslavnější islandská skupina v mlžném oparu.

Nové režimní umění

Tereza Brdečková

Krvavá hraběnka Báthoryová láme rekordy v domácích kinech – zatím ji vidělo bezmála půl milionu diváků. Na Jakubiskův film chodí mladí i staří, intelektuálové i příznivci romantiky či akčních filmů. Je znát, že u nás dlouho chyběl „opravdový“ český film: velkoryse pojatý, dobrodružný, kostýmní.

Strašný filmů Máj

Jan Gregor

Každou další adaptací významného literárního díla F. A. Brabec zabředává čím dál hlouběji do bažiny nevkusu. Jeho filmové ztvárnění Máchova Máje člověka přímo vybízí, aby ho zařadil do škatulky krystalického kýče.

Ostrov mluvících lišek

Jan Gregor

Nejen lišky jsou v románu islandského literáta Sjóna Syn stínu poněkud excentrické. Mladá žena postižená Downovým syndromem v něm jako oko v hlavě střeží skládačku ve tvaru rakve ukrývající latinské citáty z Ovidia.

Odsedíš si deset let

Markéta Pilátová

Ve dne v noci chodil a hledal pohled vraha. Hrdina románu Za úplňku španělského spisovatele Antonia Muñoze Moliny (1956) hledal umanutě oči, ve kterých přece musela zůstat nějaká stopa po hrůzném zločinu.

Novinky

Respekt

Knižní novinky

Kořeny, co visí ve vzduchu

Hana Waisserová

Jejich romány vycházejí po celém světě v obřích nákladech a lámou prodejní rekordy. Dostávají nejprestižnější literární ceny. Spisovatelé jihoasijského původu jako Jhumpa Lahiriová, Arundhati Royová, Mohsin Hamid či Kiran Desaiová jdou ve šlépějích frontmanů s indickými kořeny typu Salmana Rushdieho a V. S. Naipaula.

Jde to i bez hnoje

Jan H. Vitvar

V Česku nyní probíhají dvě velké výstavy, které zájemce uvedou do fascinujícího světa umělců, pro něž je naše realita jen jednou z mnoha dostupných. Od narození toho nejslavnějšího u nás v sobotu uběhne přesně sto let.

Svět

Hrubá síla vítězí

Tomáš Vlach

Od invaze do Afghánistánu v prosinci 1979 ruská armáda poprvé provedla otevřenou invazi na území jiného státu. Vůbec poprvé se také v postsovětském prostoru střetly dvě regulérní armády a to poskytlo cenný materiál vojenským analytikům. Ukázalo se třeba, že budoucnost konfliktů nemusí být v malých mobilních jednotkách kombinovaných se superpřesnými zbraněmi.

Bez Rusů nastane chaos

Roman Staněk

Bombardování, noční útěk lesem do gruzínského Gori, další bombardování a další útěk směr hlavní město Tbilisi. Gruzínští uprchlíci z Jižní Osetie na nohou strávili desítky hodin, pronásledováni bandity. Teď už jsou v bezpečí – v provizorních uprchlických táborech v okolí Tbilisi.

Návštěva v Cchinvali

Josef Pazderka

Připravte se na nejhorší, navštívíte město duchů – tak zněla slova ruských vojáků. Tři dny po nejtěžších bojích o jihoosetinské Cchinvali pootevřela ruská armáda první dvířka pro zahraniční novináře, shromážděné v severoosetinském Vladikavkazu.

Energetický koridor

Jan Macháček

Rusko-gruzínský konflikt může být vykládán různě, ale jedno je zjevné: hraje se o přímou energetickou závislost Evropy na Rusku. Při pohledu na ruské tanky v Gruzii to tak možná nevypadá, ale dnešní Rusko si počíná chytřeji než bývalý Sovětský svaz.

Válka podle scénáře

The Economist

Gruzie byla kdysi perlou ruského impéria a Rusko se nikdy v duchu nesmířilo s tím, že je z ní dnes nezávislý stát. Tento měsíc promítlo Rusko své nostalgické snění do praxe.