Dopisy

KRÁTCE

RESPEKT 33/08

Proč zrovna Kocáb?

Strana zelených vtahuje do politiky osobnosti, o jejichž morálním kreditu veřejnost zpravidla nepochybuje. Týká se to např. i Karla Schwarzenberga, který byl senátorem. Michael Kocáb není v politice nováčkem, naopak jeho první působení v Poslanecké sněmovně je vnímáno vcelku pozitivně – není na něj tedy možné nahlížet jen jako na celebritu hudební scény. S udělením „despektu“ bych souhlasil u jiného herce či zpěváka, ale ne u Michaela Kocába.

Kamil S.

BLÁZNI NA KOLE

RESPEKT 32/08

Kdo plánuje cyklostezky?

Sám jsem býval náruživým cyklistou a sledoval, jak se Pardubice měnily z města s komunistickou dopravní politikou v město pro cyklisty. A také to, jak se všude dávaly za příklad ideálního místa pro takovýto způsob dopravy.

Ovšem ani v Pardubicích to nebylo a není tak růžové. Některé nejpalčivější potíže, které se před lety objevily s novými stezkami, se sice již odstranily (např. červený asfalt, který za deště pouštěl barvu, již zcela vybledl…), avšak mnoho stezek stále vede odnikud nikam, nájezdy a sjezdy jsou nepraktické až nebezpečné, stezky nejsou dostatečně označeny, tudíž na nich parkují auta, anebo jsou v pruzích pro cyklisty postaveny reklamní poutače, kterým je třeba se vyhýbat. Jako by stezky mnohdy plánovali lidé, kteří na kole nikdy nejeli a nevěděli, co jízda obnáší a co ji dokáže pořádně znepříjemnit. Možná za živelným plánováním kilometrů pro cyklisty byla právě snaha vyniknout mezi ostatními městy?

Dnes bydlím v Praze, ale ve městě perníku kolo stále mám. Na vozovky plné agresivních řidičů se však odvážím málokdy – v obou městech. Nedávno mě překvapila Paříž, kde muži v obleku jezdí do práce na kole z půjčovny – bezstarostně a bez velkého ohledu na auta. No jo, ale v Paříži mají mnohem širší bulváry. To bude tím.

Pavel Farkaš

KRÁTCE

RESPEKT 33/08

Železniční neštěstí

Na psaní textů do rubriky Krátce má asi redaktor málo času. Doufejme ale, že kdyby mohl u psaní déle přemýšlet, nesmířil by se s fatalistickým vyzněním zprávy o neštěstí na železnici z minulého týdne. Na konci textu se totiž dozvídáme, že k neštěstí by bývalo nemuselo dojít, kdyby osudný vlak nebyl zpožděný a kdyby se byl nacházel ve chvíli zřícení konstrukce „o mnoho kilometrů dál“. Jenže vlak, místo toho, aby ujížděl v dáli a v bezpečí, se právě řítil k padajícímu mostu tak, že se obě události protnuly.

Text nabízí závěr, že tragédii zavinil ten, kdo způsobil zpoždění vlaku. Co na tom, že by most spadl stejně, možná na jiný nešťastný vlak? A v té souvislosti ještě úvaha, co je smyslem rubriky Krátce? O tragické nehodě se tu dozvídáme jen to, ne-li méně, co už každý ví hned od prvního dne, nic nového jste nezjistili ani nedospěli k novému poznatku či ponaučení, kromě toho, že zpožděné vlaky jsou vydány napospas nebezpečí a můžou si za to samy.

Miroslava Dušková-Smrčková, Praha

ANKETA

RESPEKT 33/08

Sonda do ruské duše

Netušil jsem, že čtyři ze čtyř Rusů se budou dívat na obranný systém jako na akt agrese. Že nejsou schopni reflektovat skutečnost, že to jsou oni, kdo má tisíce atomových bomb připravených k útoku. Tuto vaši anketu vnímám jako nejsilnější argument pro stavbu radaru i (obranné) raketové základny, jaký jsem až doposud slyšel.

Kamil S.

Upřesnění

V článku Nesledovat, prosím (Respekt 33/08) při krácení omylem vypadlo, že na případ třebíčského novináře, který dostal pokutu za to, že natočil útočníky kamenující jeho dům, jako první upozornila Česká televize.