Hrubá síla vítězí

Při bližším pohledu na vojáky v kavkazské válce už bylo jasné, kdo je kdo. Dobře živení Gruzínci v kevlarových helmách a s neprůstřelnými vestami stáli proti o poznání hubenějším ruským vojákům ve vlajících maskáčích, s přilbami z druhé světové války.

Od invaze do Afghánistánu v prosinci 1979 ruská armáda poprvé provedla otevřenou invazi na území jiného státu. Vůbec poprvé se také v postsovětském prostoru střetly dvě regulérní armády a to poskytlo cenný materiál vojenským analytikům. Ukázalo se třeba, že budoucnost konfliktů nemusí být v malých mobilních jednotkách kombinovaných se superpřesnými zbraněmi.

Rusko porazilo Gruzii obyčejnými děly a tanky. Rusové dokázali vnutit svým gruzínským protivníkům způsob boje, který vychází ještě z pouček druhé světové války a dá se shrnout zhruba takto – čím víc zbraní pálí stejným směrem, tím líp.

Vůbec poprvé od konce studené války také vyplula do ostré akce ruská flotila, zablokovala gruzínské černomořské přístavy a potopila gruzínský raketový člun, údajně proto, že se chystal zaútočit. (Oficiálně Gruzie ztratila kolem třiceti vojáků, Rusko nejméně dvanáct příslušníků mírových sil.) Civilních obětí, alespoň tak, jak o nich hovoří oficiální místa, je mnohem víc: 175 udává Tbilisi, o 2000 hovoří Moskva.

Armáda po americkém vzoru

Pro Rusko je vítězství důležitým psychologickým momentem – porazilo armádu…