0:00
0:00
Obálka vydání 11/2008
11/2008 • 8.–15. 3. 2008

2008/11

Kultura

Alois Nebel: Azyl

Jaromír 99, Jaroslav Rudiš

Komiks Alois Nebel

Zrádný svět kasin

Jan Gregor

Na počátku byly sázkařské dluhy ve výši deset tisíc dolarů. Když nad Danem Mahownym spadla klec, měl u svého zaměstnavatele manko deset milionů.

Výtvarné umění

Jan H. Vitvar

Zajímavé výstavy

Hudba

Pavel Klusák

Hudební novinky

Bravurní obhajoba pošetilosti

Magdaléna Platzová

Do Hradce Králové vtrhlo opravdu soudobé divadlo. Při představení Já, Don Quijote de la Mancha, které mělo minulý týden svou světovou premiéru, jsme svědky náročné práce s textem, tělem, prostorem, světlem a zvukem. Hru napsal José Manuel Cano Lopez (1956), francouzský režisér, dramatik a scénograf španělského původu.

Katyňská hrůza nemá konce

Tomáš Glanc

Bylo to symbolické datum: právě 5. března roku 1940 vydal Stalin pokyn k masovému vyvraždění polských důstojníků a inteligence v Katyni, o 13 let později pak ve stejný den zemřel.

Nechte si jen trenýrky

Jan H. Vitvar

Na škále trapnosti tomuto výjevu patří hodně vysoká příčka. Muž je vysvlečený do plátěných trenýrek s barevným vzorem, původně bílého, nyní sepraného tílka a vytahaných červených ponožek.

Když slova měla váhu

Erik Tabery

Tahle knížka se dobře čte zejména v příjemné kavárně, kde si člověk může představovat, že není začátek 21. století, ale třeba dvacátá léta století minulého.

Právo na vlastní intuici

Tereza Brdečková

„Je třeba si povšimnout, že skryté inteligence nerozumějí každému jazyku: slovům, která jsou důsledkem lidského vzdělání, nenaslouchají stejně jako slovům přirozeným,“ napsal Giordano Bruno (1548–1600) v traktátu O magii.

Novinky

Respekt

Knižní novinky

Horká brambora jménem Ayaan

Magdaléna Platzová

Ayaanin útěk před smrtí začal před čtyřmi lety. Tehdy byl v nizozemské televizi odvysílán krátký film Podřízení, který popisoval ponižování a týrání muslimských žen. Scénář k němu napsala Hirsí Alí.

Kniha je zázrak

Jaroslav Formánek

„Knížky by se měly nejenom číst, ale mělo by se k nim i čichat,“ říká Vladimír Korouš (1952), když rozsvítí nad svým královstvím.