Novinky

Laurent Quintreau: Hrubá marže

Přeložil Zdeněk Rucki, Odeon, 123 stran

Miniromán francouzského kreativce z reklamní agentury Publicis je hra o jednom aktu a třech dějstvích, přičemž první dějství je rozděleno do devíti obrazů – kruhů. Stavba kopíruje Dantovu Božskou komedii (Peklo, Očistec, Ráj) a přidává jinak plochému textu pár vrstev. Je 11 hodin a 11 vedoucích pracovníků reklamní společnosti se schází na poradu. Román i porada trvají přesně dvě hodiny a všichni jsou nervózní: hlavním tématem je plánované propouštění. Pod tlakem vede každá postava svůj vnitřní monolog. Lidské typy nevybočují z předvídatelných mezí – snad kromě osvíceného extatika Alighieriho. Ukazuje se, že ten na pohled nejubožejší (alkoholik Stoeffer) je v nitru vyrovnaný muž, zatímco šéf Rorty je ve skutečnosti největší ubožák. Quintreau moralizuje a nepřekvapí, ale dobře se čte. Jako nejvýraznější motiv z románu vyčnívá brutální svět nadnárodních firem, psychologie predátorů, vztah k zaměstnancům: použij a zahoď. To také autor, který se ve Francii angažuje jako odborář, jistě zamýšlel.

Paul Bahn: Vepsáno do kostí. Jak lidské ostatky odhalují tajemství mrtvých

Přeložil Karel Kopička, Mladá fronta, 192 stran

Výpravná kniha s mnoha fotografiemi nám z různých úhlů přibližuje fascinující svět lidských ostatků. Co z nich všechno můžeme vyčíst? Co dávní lidé jedli, jak žili a jak zemřeli. Fascinující je například kapitola o nalezení sněžného muže v Tyrolích nebo o uškrcených lidských obětech naházených před staletími do rašelinových jezírek severní Evropy.

Petr Koťátko: Casanova

Druhé město, 118 stran

V poněkud tajemné knížce do kapsy v grafické úpravě, jež připomíná knihy z první republiky, s perovými kresbami Evy Koťátkové se prolíná monolog autora – analytického filozofa a zoologa – s postavou známého svůdce. To, co Koťátka nejvíce zajímá a fascinuje, je tělo. Kdysi obdařené legendárním temperamentem, nyní stárnoucí, zpomalené. Tělo, které se z lidské podoby vrací do rozmanitostí živočišné a rostlinné říše. Napůl filozofická esej, napůl fikce – tento text si zaslouží pozornost už pro svou jedinečnost.

Agatha Christie: Zlatá brána otevřená

Přeložila Edda Němcová, Knižní klub, 208 stran

Kvůli ukradeným flanelovým kalhotám, stetoskopu, bonboniéře a rozřezanému batohu by Poirotovi asi nestálo za to rozcvičovat své pověstné malé šedé buňky. Jak se ale ukáže, série krádeží ve studentské ubytovně je pouhým začátkem obtíží, které na detektiva čekají.