Když slova měla váhu

Tahle knížka se dobře čte zejména v příjemné kavárně, kde si člověk může představovat, že není začátek 21. století, ale třeba dvacátá léta století minulého. Lehce pak podlehne pocitu, že je přímým svědkem neformálního intelektuálního povídání o Kafkovi, prvorepublikových kavárnách, Češích a Němcích či české nátuře. Povídání na tak vysoké, a přitom ne nudné úrovni, že se s tím dnes už téměř nelze setkat.

Kniha O české a německé kultuře je přepisem rozhovoru Ferdinanda Peroutky a Johannese Urzidila, který byl pořízen na magnetofonový pásek v 60. letech během jejich americké emigrace. Oba bez sentimentu vzpomínají na „zlaté časy“ meziválečných let. Těžko si představit lepší průvodce tímto obdobím, než jsou nejvýraznější prvorepublikový novinář Peroutka a známý spisovatel a diplomat Urzidil.

O české nátuře

Když pánové mluví o Kafkovi, Jesenské, Zrzavém či Čapkovi, tak vyprávějí o lidech, které osobně znali. Zmiňují detaily, které nám tyto osobnosti přiblíží víc než dlouhé studie. Například zarputilost Jesenské, s níž se na dovolené s Peroutkovými snažila lyžovat i s vážně nemocnou nohou. Kdo si přečte reportáže této publicistky z konce třicátých let, cítí stejnou zarputilost v její obhajobě demokratických principů či sociální spravedlnosti.

Nejde však jen o vzpomínky, spíše o plynulé analýzy, postřehy a inspirace. Snad největším přínosem Ferdinanda…