Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Vítězná Brožová

Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová ustála další spor s politikem. Vrchní soud v Olomouci nevyhověl kárné žalobě ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který chtěl Brožovou dočasným snížením platu potrestat za chybně vyúčtovanou dotaci. Soudci kárného senátu si totiž myslí, že hospodaření soudu není oblast, za niž by měl být odpovědný jeho předseda. Ministr se ještě může odvolat, zatím neřekl, zda to udělá. Nic se však nemění na tom, že Nejvyšší soud musí čtyřicetimilionový dluh zaplatit. Náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král minulý týden tvrdil, že pokud to neudělá, hrozí mu až exekuce. Ta ale nejspíš nebude nutná – Respektu už zkraje roku ministři spravedlnosti i financí říkali, že se dohodli na desetiletém splátkovém kalendáři, během něhož soud dluh zaplatí.

Transportéry budou

Čeští vojáci nakonec pravděpodobně budou mít k dispozici obrněné transportéry značky Pandur. Vláda sice minulý rok kontrakt s rakouským výrobcem pandurů Steyerem vypověděla, protože stroje neprošly technickými zkouškami a dodávky se zpožďovaly. Největší zakázka v armádních dějinách se ale nakonec v případě splnění dodatečných podmínek uskuteční. Obrněnců má být téměř o polovinu méně (místo původních 199 jen 107), výrobce je nabídne ve více variantách (šestikolové i čtyřkolové) a musejí projít novými testy. Místo dvaceti miliard se cena sníží téměř o polovinu. Podle odborníků měly na dohodě zájem obě strany. Kabinet se vyhnul hrozící mezinárodní arbitráži, Steyer zase zachránil část zakázky, na níž je existenčně závislý.

Koruna posiluje, nevíme proč

Je to dobrá zpráva pro všechny, kteří se chystají na dovolenou, a také důvod k národní hrdosti. Česko má v posledních týdnech nejrychleji rostoucí měnu na světě a kurz sílící koruny se nyní pohybuje okolo 25 korun za euro – o čtyři méně než vloni. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma však minulý týden přiznal, že experti z ČNB netuší, čím si rychlé posilování měny vysvětlit. „Ani růst HDP, ani produktivita práce tomu šílenému růstu neodpovídají,“ říká k tomu mluvčí banky Pavlína Bolfová. O příčinách se tak jenom spekuluje. Podle analytiků může stát za skokovým posilováním české měny recese americké ekonomiky. Velké investiční fondy se zbavují padajících dolarů a hledají pro uložení svých peněz výhodnější měnu, kterou nalézají v silné české koruně. Experti proto očekávají, že ozdravením amerického hospodářství se koruna zase oslabí. „Výrazný propad to ale zřejmě nebude,“ říká analytik finanční skupiny Fio Josef Novotný. Měnu podle něj podrží silná česká ekonomika. „Ta si i přes očekávané zpomalení udrží stále solidní tempo růstu,“ předvídá. Silná koruna vadí především českým exportérům. „Nynější kurz nám způsobuje ztráty v řádu stovek milionů korun ročně,“ uvedl tiskový mluvčí mladoboleslavské Škodovky Jan Černý.

Únik dat z BIS

Média o tom psala před půl rokem jako o skandálu desetiletí. Z BIS prý unikly velice citlivé informace s popisem akcí odboru, který se zabývá závažnými ekonomickými zločiny, DVD s informacemi obsahovalo prý dokonce kontakty na některé členy tajné služby. Inspekce BIS únik vyšetřila a minulý týden vynesla verdikt. Data sice unikla, ale nedostala se do nepovolaných rukou, takže nebyl spáchán trestný čin a nikdo nebude potrestán. Tento verdikt inspekce schválilo Městské státní zastupitelství v Praze a tím pátrání končí.

Pro veřejnost je to varovná zpráva. Kdokoli z důstojníků BIS si může odnést domů i ty nejtajnější informace, které služba shromažďuje. Pak už jen stačí, aby je šikovně – tak, aby ho nikdo nechytil – prodal za slušné peníze médiím nebo třeba nepříteli. A když se nic neprokáže, nebyl spáchán trestný čin a nebude se nic vyšetřovat.

U zelených klidněji

Situace u zelených se uklidňuje. O víkendu proběhly schůze vedení strany, kde se všichni snažili tlumit předchozí vášně. Bursík vysvětloval kolegům svůj urážlivý e-mail, omylem poslaný poslankyni Olze Zubové, Dana Kuchtová zase ubezpečovala kolegy i novináře, že nechce Bursíkovu rezignaci. Zmíněná Zubová se ale s předsedou Bursíkem dosud nespojila, aby mu svoji absenci při volbě prezidenta vysvětlila osobně.

Zelené nyní čeká inventura plnění zelených témat v rámci vládního programu. Očekává se, že kritici vládní spolupráce s ODS budou tvrdit, že ve vládě jsou zelení jen do počtu. Realita je ale spíš taková, že zelení jsou vzhledem ke své síle v parlamentu v rámci vlády nečekaně vlivnou stranou.

Íránsko-irácké námluvy

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád minulý víkend navštívil Irák. Stal se první hlavou muslimského státu, která tam přiletěla po americké invazi před pěti lety. Pouze jemu a americkému prezidentu Bushovi se přitom dostalo přijetí na nejvyšší úrovni. Na rozdíl od amerických a evropských politiků se íránský prezident nebál teroristických útoků – ulicemi Bagdádu se neprojížděl v obrněném voze, ale v civilním autě. Íránský vliv v zemi trvale stoupá i díky přátelství Ahmadínežáda s řadou členů současné většinově šíitské irácké vlády, a to navzdory tomu, že Američané Írán obviňují z podpory radikálních islamistických milicí. Irácký prezident Džalál Talabání hovoří o „nové éře“ přátelství mezi zeměmi, které spolu v 80. letech vedly krvavou válku s více než milionem mrtvých. Nadšeni z tohoto vývoje však nejsou iráčtí sunnité tvořící třetinu obyvatelstva – obávají se trvalého vměšování a dominance šíitského souseda.

Hon na teroristy v Somálsku

V Somálsku pokračuje „válka s terorem“. Minulé pondělí americké ponorky v Indickém oceánu vypálily dvě rakety Tomahawk na městečko Dhoble, kde se podle Pentagonu schovával „známý terorista z al-Káidy“. Není však jasné, kdo přesně byl cílem zásahu – zřejmě Sálih Nazán, který se v roce 2002 podílel na přípravě atentátu v keňské Mombase, namířeného proti izraelským turistům v hotelu na mořském pobřeží. Důkazy o zabití svého cíle Američané nedodali, při útoku ale podle místních zdrojů zahynulo šest civilistů. Městečko ležící nedaleko hranic s Keňou nedávno dobyli radikální islamisté, zbytky hnutí, které v roce 2006 vlády nad většinou Somálska zbavila až intervence Etiopie podporovaná USA. Bojové složky hnutí, kterému se někdy přezdívá „africký Tálibán“, se však během minulého roku znovu seskupily – při bojích mezi vládními, etiopskými a rebelskými jednotkami vloni zahynuly tisíce Somálců.

Britské referendum o EU nebude

Lisabonská reformní smlouva o Evropské unii překonala důležitou překážku. Britská Dolní sněmovna totiž minulou středu rozhodla, že o smlouvě nebude vypsáno referendum, a to ačkoli všelidové hlasování o „evropské ústavě“ slibovaly všechny tři hlavní parlamentní strany. Ze strachu před voličským „ne“ však vládní labouristé prosadili výklad, že „smlouva“ není „ústavou“, a proto není potřeba její schválení občany. Když konzervativci označovali reformu EU za obdobu euroústavy, vypomohl si premiér Gordon Brown odkazem na českou politiku. Prohlásil, že i Občanská demokratická strana, „jediný spojenec“ konzervativců v EU, uznává, že Lisabonská smlouva není „ústavou“. Odpůrci referenda měli ve sněmovně 311 hlasů, jeho zastánci vedení opoziční Konzervativní stranou 248. Nyní lze očekávat, že smlouva bude v létě v Británii ratifikována.

Nepokoje v Arménii

Minulý týden se přiostřila krize v Arménii. Po jedenácti dnech pokojných demonstrací proti podvodům, které měly údajně současnému premiérovi Sarkisjanovi dopomoci k vítězství v prvním kole prezidentských voleb, teď došlo k násilí. V ulicích hlavního města Jerevanu při střetech armády s demonstranty zahynulo osm lidí. V zemi teď panuje výjimečný stav, policie pozatýkala některé opoziční aktivisty a omezila vysílání médií. Mezinárodní pozorovatelé však výsledek hlasování i přes některé prohřešky uznali. Vnitropolitickou krizí zmítaná Arménie je zároveň na nejlepší cestě k válce se sousedním Ázerbájdžánem. Při střetech armád obou států do minulého pátku zahynulo minimálně patnáct vojáků – střílí se v oblasti Náhorního Karabachu. O území obývané etnickými Armény vedly obě země v 90. letech válku, která si vyžádala odhadem 35 tisíc obětí, dnes původní součást Ázerbájdžánské SSR kontrolují arménské úřady.

Respekt

Pěstování konopí pro léčebné účely není trestné, rozhodl Nejvyšší soud (NS). Přelomový rozsudek, který ruší pravomocný trest pro ženu z Nymburska, padl koncem ledna a minulý týden byl potvrzen na webu NS. Policie zabavila 70 rostlin, ve kterých bylo dohromady 200 gramů účinné látky. Žena se u soudu bránila tím, že marihuanu užívala na bolest chodidel a žaludečního vředu, což soud uznal. Pěstování marihuany jako léku označil za málo společensky nebezpečné, takže není nutné takové jednání kriminalizovat.

Despekt

Mladoboleslavský soudce Pavel Nagy zmeškal soudní líčení, a aby nikdo nic nepoznal, sepsal fiktivní protokol – se závěrečnou řečí obhajoby a rozsudkem. Podvod byl odhalen a na Nagye podána kárná žaloba. Nejvyšší soud sice konstatoval, že Nagy „lhal, falšoval a podváděl“, ale místo vyhazovu z funkce – což požadovali Nagyovi nadřízení – jej potrestali pouze srážkou z platu. Nagy své selhání vysvětlil dechovou nemocí, která vede k úzkostem a ze které se teď úspěšně léčí. „Děkuji za další šanci,“ vzkázal Nejvyššímu soudu.