Příliš častá náhoda
Únor, který patří podle dlouhodobých měření i podle obyčejné lidské zkušenosti k nejstudenějším měsícům, letos předvedl pravý opak.
Problémem číslo jedna teď bude nedostatek vody. Únor, který patří podle dlouhodobých měření i podle obyčejné lidské zkušenosti k nejstudenějším měsícům, letos předvedl pravý opak. Teď už je zase mráz, ale za poslední čtyři neděle meteorologové zaznamenali nejteplejší a také největrnější dny letošní zimy. Klimatologové jsou tradičně dost opatrní, když mají laikům říct, co tenhle zážitek vlastně znamená. Zároveň ale přiznávají, že se v posledních letech rozhodně nenudí.
Ano, ale opatrně
Ornitologové v únoru oznámili, že tažní ptáci se do Česka vrátili o týdny dřív, než je obvyklé. Sníh nebyl a kvůli vysokým teplotám ho mnohdy ani nešlo uměle vyrábět sněžnými děly. Zemědělci začali v únoru se setím. Vše nakonec zakončila vichřice Emma, kterou doprovázely průtrže mračen a rozvodněné řeky. „V poslední době je rozhodně co zkoumat,“ říká klimatolog Vít Květoň z Českého hydrometeorologického ústavu.
Akademiky ale nezaměstnává jen samotná věda. S nezvyklým počasím souvisí i záplava dotazů, které se na odborníky v poslední době valí ze všech stran. Je začátek března a Květoňův kolega Jan Pretel ťuká do klávesnice ohlédnutí za únorovou vichřicí pro jeden český deník a do toho vyřizuje po telefonu otázky z ulice. Právě mu volá z vrátnice ústavu pán, který chce vědět, podle jakých kritérií se dávají vichřicím jména. Prý by si přál, aby se další větrná smršť jmenovala…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu