2004/42
Editorial
Minulý týden
Scéna
Kultura
Mimochodem
Viktor Šlajchrt
Gipsy Kings odložili šminky
Petr Dorůžka
Poslední útočiště Jaroslava Haška
Viktor Šlajchrt
Počet knížek o Jaroslavu Haškovi a jeho dílu je úctyhodný, i když se zdaleka nevyrovná objemu literatury věnované jeho vrstevníkovi Franzi Kafkovi. Oba nejslavnější pražští literáti své generace se osobně setkali jen jednou v hospodě, kam mladičký anarchista Michal Mareš přivedl zcela neznámého Kafku na schůzi Strany mírného pokroku, aby jej představil jejímu populárnímu lídrovi. Jejich zvláštní blíženectví plné kontrastů i shod přesto působí až magicky. Narodili se v rozmezí dvou měsíců pár stovek metrů od sebe, jeden byl menší a zavalitý, druhý dlouhý a hubený, jeden se vyžíval v bohémské nestřídmosti a společenském ruchu, druhý měl křehké nervy a žil spíš asketicky, jeden psal česky uštěpačné humoresky s tragickým podtextem, druhý snoval v němčině zlověstné vize. Oba nechali své hlavní hrdiny cestou na popravu přejít v doprovodu dvou strážců Karlův most, ovšem v protisměru. Oba zemřeli kolem čtyřicítky.
Malá dokumentární revoluce
Kerouacové v Čechách nevymřeli
Josef Chuchma
Svůj zájem o alternativní kulturu zúročili režisér Petr Slavík a překladatel Josef Rauvolf pro televizní obrazovku už jednou, v druhé polovině 90. let: procestovali tehdy Evropu a Spojené státy, pátrali po stopách beat generation a dalších nonkonformních hnutí, natáčeli rozhovory s pamětníky, dokumentovali místa, kde světová alternativa vznikala. Obdobný cyklus s názvem Alternativní kultura nyní tandem natočil v českém prostředí a věnoval ho výlučně zdejší kultuře a historii. Jedenáctidílný dokumentární cyklus vysílá Česká televize právě v těchto týdnech.
Dopisy
Civilizace
Dohoda z Kjóta dostává šanci
Jan Pretel
Když ruská vláda před deseti dny schválila přistoupení ke Kjótskému protokolu o omezení emisí skleníkových plynů, vyvolalo to mezi odborníky, evropskými vládami a ekology nadšení. Konečně se otevírají dveře k řešení problému, který je v posledních dvaceti letech silně zneklidňoval. Je ale tento vzkaz z Moskvy tak významný?
Kaleidoskop
Petr Jakeš, Lukáš Čermák
Stát je špatný domácí
Martin Lux
Zahraničí
Svět kolem
Zbyněk Petráček
A už nám neříkejte pederasti
Markéta Pilátová, Jiří Sobota
Vyplnili formuláře, vybrali si prstýnky, sehnali svědky a pozvali přátele. Zbytečně – po několika týdnech přišla z magistrátu zamítavá odpověď. Pokus madridského radního Pedra Zerola (43) o civilní sňatek s úředníkem Jesúsem Santosem (34) před rokem ještě nevyšel. Spolu s dalšími třemi homosexuálními páry byla jejich poslední šancí úmorná bitva u Evropského soudu pro lidská práva. Nakonec to ale nebude tak horké. Nová vláda Rodriga Zapatera schválila koncem září návrh zákona o sňatcích osob stejného pohlaví. Projde-li zákon začátkem příštího roku parlamentem, získají čtyři miliony homosexuálních Španělů právo na plnohodnotný sňatek včetně adopce dětí. A snad ještě důležitější je pro ně zjištění, že podle průzkumů veřejného mínění mají podporu více než dvou třetin svých spoluobčanů.
Konec Ismaila Chána
Marek Hudema
Bělorusko rozhoduje
Illa Hlybouski, Alexander Zacharov
Občané Běloruska budou nadcházející neděli hlasovat o složení dolní komory parlamentu a o změně ústavy. Ta má Alexandru Lukašenkovi umožnit, aby mohl kandidovat i v prezidentských volbách za necelé dva roky, a vykonávat tak prezidentský úřad i třetí období. Zatímco parlament má zhruba stejný význam, jako měla obdobná instituce v Československu před listopadem 1989 (neschválit zákon navržený prezidentskou kanceláří se opovážil jen v jednom případě), je referendum o změně základního zákona země událostí závažnější. Výrazně také dominuje předvolební kampani, je-li takto možné nerovný zápas mezi státem a
Bratrské národy odvolily
Bůh, král a webmaster
Ekonomika
Třikrát na okraj
Marek Hudema
Levně přes Atlantik
Miroslav Zajíček
Nejúspěšnější film všech dob
Jan Gazda
Odchod za dvě koruny
Marek Pokorný
V roce 1998 to byla velká sláva a sliby zmrtvýchvstání: do potápějícího se domácího výrobce letadel Aero Vodochody přišel s miliardovou investicí renomovaný americký Boeing a slíbil firmu vyvést z krize a dostat její bitevníky na světové trhy. Je o šest let později, Aero má ztráty o tři miliardy vyšší a Boeing definitivně odchází – svůj podíl prodává zpět státu za pouhé dvě koruny a slib, že nikdo nebude chtít náhradu za jeho případné chyby při řízení společnosti.
Domov
Připomeňme si
Eliška Bártová
Muž, který pohnul celým krajem
Eliška Bártová
Na začátku listopadu vyšle česká společnost teprve podruhé signál svým krajským politikům. Jedním z ukazatelů spokojenosti či orientace může pro voliče být i to, jak se „jeho“ dosavadní samospráva popasovala se sociální politikou. Sféra, do které tečou ze státní kasy jedny z nejvyšších částek, a zároveň oblast, kde jsou často porušována lidská práva.
Kofolové mámení ČSSD
Silvie Lauder
ČSSD, strana slibující kdysi na své cestě vzhůru českým občanům „společnost vzdělání“, se rozhodla nezatěžovat voliče v nastávající kampani už ničím jiným než osvědčenou zábavou.
Kdo odposlouchával Šarapatku
Jaroslav Spurný
Vyhozený premiérův poradce Zdeněk Šarapatka předal čísla svých mobilních telefonů poslanecké komisi pro kontrolu zpravodajské techniky. Do dalšího kola tak postoupil skandál, na jehož počátku tento blízký spolupracovník ministerského předsedy oznámil, že je odposloucháván – pravděpodobně s vědomím samotného Stanislava Grosse. Čísla by teď mohla objasnit, zda je Šarapatkovo podezření pravdivé. „Upřímně řečeno nevěřím, že něco zjistí,“ říká bývalý poradce. „Pokud jsem byl opravdu odposloucháván s vědomím premiéra, museli to mít sakra pojištěno, aby nic nevyšlo najevo.“
Brno říká ne
Pavla Hobstová, Tomáš Němeček
Věřte mi, nejsem politik
Silvie Lauder, Jan Kovalík
Filozof, „otec českého kapitálového trhu“ a bývalý šéfredaktor Novy – tato sestava slibovala jeden z nejzajímavějších volebních zápasů letošního podzimu. Střet o volné křeslo po Josefu Zieleniecovi, který ze Senátu odešel do Evropského parlamentu, měl napovědět – spolu s obdobnými volbami ve Znojmě, kde na mandát rezignoval Vladimír Železný.
Ústí potřebovalo svůj výbuch
Hana Čápová
Po třetí havárii během posledního půl roku se to už nedalo udržet pod pokličkou: „Spolchemie ztratila důvěru města, že dokáže udržet nebezpečné látky pod kontrolou,“ prohlásil začátkem října na adresu jedné z našich největších chemiček primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič (ODS).
Komentář
Mrtvý Černý, dobrý Černý
Petr Třešňák
Tvrdou pěstí na Hučína
Adam Drda
Do Afriky nejezdím
Zbyněk Petráček
Evropa jde za Bospor
Marek Švehla
Kde mají být konečné hranice Evropské unie? Ještě před patnácti lety se zdálo, že na Šumavě – ale teď? Má do EU někdy v budoucnu patřit Ukrajina a Bělorusko? Nebo i Rusko? A co Izrael? Nebo dokonce Maroko? Otázky vhodné možná jen k zahnání noční nespavosti získaly hmatatelnější ráz. Důvodem je rozhodnutí Evropské komise nasměrovat další rozšiřování Unie směrem do Asie, konkrétně do Turecka. Bez přehánění jde o historický krok světové důležitosti. Před Evropu staví zásadní otázky, které bude třeba zodpovědět.
Ve hvězdách
Tomáš Němeček
Kouzlo podzimní volby
Erik Tabery
Chvílemi se zdá, že se nepíše rok 2004, ale 1948. To, co zaznělo z úst občanských demokratů před týdnem, si nezadalo s poplašnou zprávou. Policie se prý chová jako gestapo, začíná „polistopadová normalizace“ – řeči ODS zkrátka znějí, jako kdyby totalita užuž byla za dveřmi. Což musí jistě těšit komunisty: největší opoziční strana srovnává dnešní vládu s minulým režimem. Hranice je prolomena.
Silná, občas hysterická slova zakrývají, že politici nevědí, co by vlastně lidem měli slíbit a co chtějí se zemí dělat. Je to podivná bezradnost. Krajské i senátní volby přece mají svá důležitá témata.