Když minulé pondělí zemřel v americkém Vermontu na rakovinu Pedro Pick (69), agentura ČTK ho charakterizovala stručně – „manažer, který byl v roce 1999 vyšetřován v souvislosti s privatizací Telecomu“. Pickův diskusní klub Lípa, kam zval zajímavé lidi nejen z oblasti ekonomiky, si zase od novinářů spřízněných s ODS vysloužil nálepku „havlovského spikleneckého centra“. Je to paradoxní osud: Pedro Pick, který se těšil skvělé pověsti mezi pražskými Američany a jehož si ve svých správních radách považovaly zdejší firmy od Staropramenu po Spolchemii, zemřel s pověstí intrikána, ne-li korupčníka. Přitom v žádném z článků o jeho osobě nelze najít jediné svědectví, že by se tento český rodák s venezuelským pasem někdy během kariéry zachoval nečest-ně. Naopak: kdo ho znal, mluví o otevřeném člověku, který si zakládal na svém americkém „pozitivním myšlení“ a schopnosti vidět místo nepřátel jen lidi s jinými názory.
Pedro J. Pick Waneck se původně jmenoval Petr Vaněk a pocházel z pražské podnikatelské rodiny. Kvůli židovskému původu jeho otce dopadly i na syny nacistické rasové zákony: jediným štěstím bylo, že předvolání do transportu přišlo – snad díky smíšenému manželství rodičů – až 10. května 1945. Válku rodina přežila, komunismus už však otec, sociální demokrat, zkoušet nehodlal a hned po Únoru všichni emigrovali do Venezuely. Pickovi začali znovu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu