Bělorusko rozhoduje

Občané Běloruska budou nadcházející neděli hlasovat o složení dolní komory parlamentu a o změně ústavy. Ta má Alexandru Lukašenkovi umožnit, aby mohl kandidovat i v prezidentských volbách za necelé dva roky, a vykonávat tak prezidentský úřad i třetí období. Zatímco parlament má zhruba stejný význam, jako měla obdobná instituce v Československu před listopadem 1989 (neschválit zákon navržený prezidentskou kanceláří se opovážil jen v jednom případě), je referendum o změně základního zákona země událostí závažnější. Výrazně také dominuje předvolební kampani, je-li takto možné nerovný zápas mezi státem a ostrakizovanou a izolovanou opozicí nazvat.

Nedůvěra a apatie

Když koncem července pořádala opozice protestní demonstraci u příležitosti deseti let vlády bývalého ředitele sovchozu Lukašenka, přišlo na ni sotva pár set lidí. Apatie veřejnosti však automaticky neznamená podporu současnému prezidentovi. Jeho setrvání v úřadě i po vypršení mandátu v roce 2006 podporuje jen málokdo. Podle relativně hodnověrných výzkumů veřejného mínění, provedených v červnu Gallupovým ústavem, si Lukašenka jako prezidenta nepřeje více než polovina dospělých Bělorusů. Pozoruhodné je, že zhruba 60 % voličů by si přálo vstoupit do Evropské unie, s níž je poslední autokrat v Evropě v dlouhodobém konfliktu. Zhruba stejný počet lidí nevěří, že volby a referendum nebudou zmanipulovány, a většina lidí…