Kerouacové v Čechách nevymřeli

Svůj zájem o alternativní kulturu zúročili režisér Petr Slavík a překladatel Josef Rauvolf pro televizní obrazovku už jednou, v druhé polovině 90. let: procestovali tehdy Evropu a Spojené státy, pátrali po stopách beat generation a dalších nonkonformních hnutí, natáčeli rozhovory s pamětníky, dokumentovali místa, kde světová alternativa vznikala. Obdobný cyklus s názvem Alternativní kultura nyní tandem natočil v českém prostředí a věnoval ho výlučně zdejší kultuře a historii. Jedenáctidílný dokumentární cyklus vysílá Česká televize právě v těchto týdnech.

Otcové zakladatelé

Termín alternativní kultura se nedefinuje snadno. O zatím nejsoustavnější uchopení tématu se v domácích podmínkách pokusila před třemi lety vydaná publikace Alternativní kultura – příběh české společnosti 1945–1989, editovaná sociologem Josefem Alanem. Její přijetí bylo natolik rozporné, nakolik silně se rozcházejí názory na to, co konkrétně bylo a je alternativní a vůči čemu se má alternativa vymezovat. Právě proto by v úvahách o současném seriálu nemělo valný smysl bazírovat na tom, zda výběr námětů odpovídá té nebo oné představě o alternativě. Postačí konstatovat, že tvůrci cyklu s termínem alternativní kultura nakládali velmi volně a přikryli jím několik příbuzných kategorií, mimo jiné solitéry, outsidery, amatéry či experimentátory.

Nynější série preferuje literaturu a divadlo, jeden…