0:00
0:00
Obálka vydání 43/2004
43/2004 • 17.–24. 10. 2004

2004/43

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Kdo byl ve válce, ať zvedne ruku

Petr Třešňák

Soutěž české novinářské fotografie Czech Press Photo (CPP) svádí nezúčastněného pozorovatele trochu ke škodolibým přirovnáním. Třeba že takhle nějak by mohly vypadat automobilové závody kdesi v Mongolsku: dva tři nejsolventnější jezdci si ušetřili na mercedes, naučili se ho řídit a každoročně posbírají hlavní ceny. Ostatní krouží po okruhu ve starých moskvičích, občas někdo dokončí závod na mule nebo pěšky. Paralela se rozhodně nechce dotknout zúčastněných fotografů – letošní klání, jehož výsledky porota vyhlásila minulý týden, jim v mnoha případech slouží ke cti. V souhrnu se ale výmluvně ukazuje, že v malých českých podmínkách tohle „mistrovství republiky ve fotografii“ nemůže fungovat smysluplně.

Dámy a pánové, tohle blues mě zničí

Tomáš Weiss

Bydlet v prázdném domě

Karel Thein

„V noci z pátku osmého na sobotu devátého října zemřel francouzský filozof Jacques Derrida.“ Před týdnem obsadila tato věta v různých obměnách první strany světových deníků. Jako by chtěla potvrdit, že smrt se odehrává vždy mezi dvěma okamžiky a dvěma daty. A jako by chtěla tuto nejistotu časového určení vynahradit určením místa: zemřel „francouzský filozof“. Myslitel narozený před 74 lety v židovské rodině v Alžíru, který přijal francouzský kontext za svůj právě proto, aby v něm dobrovolně zůstal dvojnásobným cizincem. Aby nepatřil a nemohl patřit žádnému národu nebo státu. Derridu, který spolupracoval se slavnými architekty Eisenmanem a Tschumim, nezajímal žádný původní domov. Fascinovaly jej domy jako proměnlivé formy otevřené navenek. Architektonickou otevřeností se vyznačuje i celý jeho filozofický dům: psané dílo uchované pro budoucnost a otevřené všem možným dezinterpretacím. Jen málokterý autor byl a je tak špatně vykládán. A jen málokterý autor se ze slušnosti a laskavosti svým vykladačům tak málo bránil, pokud ovšem nešlo o problémy s přímým politickým dopadem. Filozofické omyly ponechával Derrida času, který odplaví nánosy dobře i špatně míněných hloupostí.

Zahraničí

Svět kolem

Libye se vrací na scénu

Marek Hudema

Evropská unie zrušila minulý týden 18 let trvající zbrojní embargo vůči Libyi. Se šéfem státu, plukovníkem Kaddáfím, se setkávají jako na běžícím pásu jednotliví západní státníci od britského premiéra Tonyho Blaira až po německého kancléře Schrödera, a dokonce i Spojené státy zrušily minulý měsíc většinu sankcí vůči Libyi. Kaddáfímu se tak dostalo na mezinárodním poli plné rehabilitace, ačkoli jeho režim ještě před několika lety podporoval teroristy, vyhazoval do povětří civilní letadla a vyráběl zbraně hromadného ničení. Tripolis ale stále zůstává na americkém seznamu států podporujících terorismus, vykonává trest smrti a nadále praktikuje v zahraniční politice poněkud vyděračský styl.

Sedm proti sedmi tisícům

Na blahobyt je Howard

Radek Palata

Kdo vás ochrání víc

Michal Sedláček

Izraelský satirik Ephraim Kishon napsal, že prezidentské volby jsou v USA jen konkurzem na to, kdo se více podobá Johnu F. Kennedymu. Je to trochu přehnané, ale faktem je, že americký prezidentský kandidát musí vypadat dobře. Od dob Harryho Trumana se netolerují brýle a od Dwighta Eisenhowera neusedl na prezidentské křeslo nikdo s pleší. Předvolební kampaň tak v Americe vždy nabízí dobře vypadající solidní muže obklopené milujícími manželkami s dětmi. Americká kampaň je skutečná show. Vrchol kampaně, debaty obou kandidátů, představují v tomto kontextu ještě poměrně seriózní záležitost. A jsou to právě debaty, které nakonec mohou rozhodnout.

Domov

Připomeňme si

Jaroslav Spurný

Zdarma k tanci i poslechu

Jan Kovalík

Velcí hudební vydavatelé čelí novému, nebývale silnému soupeři. Zatím vědí, že už nemohou křičet jako před pár lety, že „kopírování zabíjí hudbu“. Tehdejší kampaň proti podomácku vyráběným kopiím kompaktních disků skončila směšnou blamáží: „vypalovačky“ patří k základní počítačové výbavě běžné domácnosti a ohlášená smrt hudby se nekonala; pouze velkým koncernům klesají tržby o desetinu ročně. Teď však přituhlo ještě víc. Díky stále kvalitnějšímu a rychlejšímu připojení k internetu lze zdarma stahovat hudbu – a dnes už i filmy – z celého světa. Technickou revoluci se ještě vydavatelé snaží zastavit represí, jenže tento zápas podle všeho prohrají.

V Brně soutěžili zabijáci teroristů

Jan Kovalík

Muži grosstapa

Jaroslav Spurný

Signál z hlubin referenda

Silvie Lauder, Pavla Hobstová

Prozatím největší akce „přímé demokracie“ v Česku se kvůli nízké účasti změnila z rozhodujícího hlasu v nezávazný názor.

Vláda vykouřila chudobu

Josef Greš

Zpráva amerických klimatologů, že koncentrace kysličníku uhličitého rostly v posledních dvou letech z dosud neznámých důvodů podstatně rychleji, spustila alarm i ve zdejších médiích. Podle uznávaných kapacit totiž hrozí, že při současném trendu budeme čelit ničivým výkyvům počasí už v příštích dvaceti letech. Shodou okolností se ve stejné době vyslovila k hrozbě skleníkových plynů i vláda Stanislava Grosse. Oznámila, že Česko, které patří v produkci CO2 ke světovým rekordmanům, jej nyní bude vypouštět ještě více. Musí, protože kdyby se tak nestalo, hrozil by podle tuzemských průmyslníků zemi propad životní úrovně a chudoba.

Komentář

Otázka za tisíc dolarů

Tomáš Němeček

Ne piráti, ale klienti

Jaroslav Pašmik

Bez Saddáma je to lepší

Marek Švehla

Jdi, komisaři, a nehřeš více

Erik Tabery

Italský konzervativec Rocco Buttiglione rozdělil v posledních dnech Evropský parlament. Má se stát komisařem pro otázky vnitra a spravedlnosti, což vyvolalo značný odpor liberálů, socialistů a zelených. Ital během slyšení v Evropském parlamentu prohlásil, že homosexualita je hřích, podporuje sběrné uprchlické tábory v Libyi a vzkázal ženám, že se mají věnovat raději rodinám než práci. Napohled běžný ideologický spor mezi konzervativci a liberály vyústil v historický průlom: příslušný výbor „europarlamentu“ poprvé nedoporučil uchazeče o komisařskou funkci a Evropané se dohadují, jak dál.

Ve hvězdách

Zbyněk Petráček

Máslo na policejní hlavě

Adam Drda

V případu Zdeňka Kořistky, který od srpna hýbe českou politikou, nastal minulý týden zásadní zvrat. Ostravská krajská zástupkyně vydala zdrcující rozbor dosavadního postupu policistů. Zpochybnila prakticky vše, včetně úhelného kamene jejich práce – výsledků Kořistkova testu na detektoru lži. Za to sklidila celkem nezastřené výhrůžky shora.
Teď už nejde o to – či jen o to –, zda unionistický poslanec skutečně dostal od zástupců ODS nabídku deseti milionů a postu velvyslance za hlas proti Grossově vládě. Teď jde o principiální věci. O nezávislost justice a o to, jak smí policie zacházet s lidmi a jakou odpovědnost ponesou policejní náčelníci za zacházení svévolné či nezákonné.