0:00
0:00
Rozhovor10. 10. 20218 minut

Vyhrála stabilita místo paralýzy, záleží jen na Zemanovi

Se sociologem Martinem Buchtíkem o výsledcích voleb, nástupu premiéra Fialy a propadu Pirátů

Štáb PirSTAN
Autor: Milan Bureš

Volby otevřely cestu k nejstabilnější vládní většině, jaká se nabízela. Jakkoli je výsledek překvapivý a do značné míry i náhodný kvůli propadu menších stran. „Petr Fiala bude premiérem. Nevidím žádný důvod, proč by to mělo být jinak,“ míní sociolog a ředitel ústavu STEM Martin Buchtík. Jedinou hádankou je podle něj chování prezidenta, jinak je prý vznik Fialovy vlády na spadnutí asi jako vítězství fotbalového týmu, který „v 80. minutě vede 4:0“.

Základní věci se vyjasnily hned v den voleb. Andrej Babiš prohrál, dva opoziční bloky složí pohodlnou většinu, komunisté končí, Piráti neuvěřitelně pohořeli. Máte nějaké další postřehy - podle rčení „ráno moudřejší večera“?

↓ INZERCE

Zmínil bych tři věci. Za prvé, oproti prognózám je pro zemi dobré, že se zformovala jasná většina, která nestojí na jednom nebo dvou hlasech. Za druhé, odhlédneme-li od individuálních politických postojů, tak pro stabilitu je v zásadě dobře, že mezi oběma bloky je jasný rozdíl. Mezi Piráty a ODS je velké pnutí a to nyní poleví, rozdíl je dost velký na to, aby bylo jasné, kdo bude premiérem. To je důležité z hlediska stability. Za třetí, pokud se o volbách hovoří jako o svátku demokracie, tak skoro každý pátý hlas propadl. A navíc je potřeba přičíst, že moc velké zastoupení nebudou cítit ani voliči Pirátů - a že z politiky také může odejít Andrej Babiš, což by zklamalo voliče ANO.

Andrej Babiš nebyl z výsledků logicky moc nadšen, ale zhodnotil je mimo jiné slovy: „Je zázrak, že jsme vůbec dosáhli takový výsledek, já osobně jsem s ním ani nepočítal.“ Má pravdu, že druhé místo pro ANO s 27 procenty je zázrak? Do voleb šel přece jako favorit…

Když místo procent sledujete počet voličů, tak vidíte, že Babiš v podstatě žádné neztratil. Stejně jako Tomio Okamura. Oba prokázali, že jsou schopni konzistentně oslovit stále hodně lidí. Převažující interpretace nyní je taková, že šlo o masivní vítězství koalic, ale rozhodly jen desítky tisíc hlasů. Kdyby byla o něco nižší volební účast, jsme teď v úplně jiné situaci. Děje se totéž, co u prezidentské volby, jen v opačném gardu.

Martin Buchtík Autor: HN - Libor Fojtík

V jakém smyslu?

Rozhodla pětiprocentní hranice v kombinaci s vyšší účastí. Sociální demokraté a Přísaha nepostoupili jen velmi těsně.

Proč ANO skončilo až druhé a – jak to zatím vypadá – v izolaci?

Nevím, jestli je úplně dobré říkat, že skončilo druhé. Chápu tu symboliku. Ale analyticky mi pořadí první druhý není nepřipadá v tomto případě zas tolik důležité. Kdyby byl výsledek 30 ku 20, pak ano. Ale pokud jde o půl procentního bodu, tak ne. Je to patrné i v přepočtu na mandáty, kterých má ANO o jeden víc než SPOLU.

Mimochodem, dokážete tuto zvláštnost srozumitelně vysvětlit?

ANO má rovnoměrnější zastoupení v jednotlivých krajích. Díky tomu má myslím lepší předpoklady získat křesla rozdělovaná při přepočítávání hlasů v druhém skrutiniu. Ještě bude zajímavé sledovat přesné výsledky. Může se stát, že rozhodly třeba jen stovky hlasů.

Pět opozičních lídrů se už dohodlo, že chtějí utvořit vládu společně a že nebudou debatovat s nikým jiným. Vydrží jim to?

Vládu - myslím - sestaví. Určitě to bude v nějakém momentě napjaté, ale nikdo podle mě nemá důvod postupovat jinak.

Ovšem ke slovu se teď dostává ne právě čitelný prezident. Co od něj lze čekat?

Ano, to je vzhledem k jeho zdravotnímu stavu zcela nečitelné. Odhadovat, co udělá, by teď byla totální spekulace.

I tak počítáte s tím, že příštím českým premiérem bude Petr Fiala?

Dřív nebo později ano, jiný scénář si neumím představit. Nabízí se leda varianta koalice ODS s ANO, ale ta je velmi nepravděpodobná. Proč by to v ODS dělali? Petr Fiala by nejdřív musel skončit, což se u nečekaného vítěze voleb těžko může stát. Když použiju fotbalovou terminologii, tak pokud někdo v 80. minutě vede 4:0, opatrný televizní komentátor by asi mohl připustit variantu, že se vítěz ještě může změnit, ale reálně je ta šance - myslím - mizivá.

Výhra SPOLU vypadá jako Fialovo velké osobní vítězství, byť v části ODS čelil skepsi a pochybám. Souhlasíte s názorem, že bez něj by SPOLU nevyhrálo?

To si nejsem jistý. Jeho strategie nezapojovat se do konfliktu mezi ANO a PirStanem byla výhodná. SPOLU sebralo PirStanu hodně hlasů a aktivizovalo ve finále svoje voliče. Jiná věc je, že finále kampaně se neodehrávalo v režii ANO, jak bylo dříve zvykem. Problémy Andreje Babiše mohly motivovat část váhajících voličů ve prospěch SPOLU - bez ohledu na postavu Petra Fialy.

Politolog Jiří Pehe u nás v rozhovoru přišel s hypotézou, že spojenectví SPOLU a PirStan může být jen dočasné, třeba jen do prezidentských voleb. Dává vám to smysl?

Moc ne. Co by bylo pak? Jasně, není to homogenní svazek, ale jiné varianty jsou podle mě homogenní ještě méně.

Jak si vysvětlujete propad Pirátů? Dosud přece šlo o relativně silnou stranu, kam se její voliči poděli? Skutečně lze vše svést jen na to, že popletli kroužkování?

Popletli - myslím - není vhodné slovo. Kroužkování je expertní znalost, spousta lidí ho vlastně pořádně nechápe. A příznivci Pirátů zjevně kroužkovali méně. Určitě to není tak, že by v rámci jejich koalice měl najednou STAN u voličů převahu, těsně před volbami rozložení podpory u voličů této koalice vypadalo stále spíše ve prospěch Pirátů. Důvodů, proč to dopadlo jinak, bude víc. Je skutečně možné, že pro mladší elektorát bylo kroužkování až moc sofistikovanou věcí. Je to věc, kterou si leckdo neuvědomí, ani se o ní moc nemluvilo. Anebo příznivci Pirátů viděli na kandidátkách svoje favority v čele a to je uspokojilo. Naopak voliči STAN o Pirátech pochybovali, a tak kroužkovali víc. Každopádně čtyři křesla pro Piráty jsou velkým překvapením, takový masakr nečekal nikdo.

Objevilo se i vysvětlení, že Pirátů bylo na kandidátkách víc a kroužky se mezi nimi rozmělnily…

Nevím, ale spíš ne. Namátkou Středočeský kraj: Piráti dostali 43 tisíc preferenčních hlasů, STAN 178 tisíc.

Příznivci Pirátů v sobotu na Facebooku sdíleli karikaturu, která měla znázorňovat, že odnesli všechen nápor dezinformací a antikampaně ANO jako štít, který ubránil zbytek demokratické opozice doslova vlastním tělem. Je to reálný obrázek?

Asi ano. Je to zjednodušené, ale fakt, že hlavním soupeřem najednou nejsou komunisté nebo někdo jiný, nýbrž Piráti, sehrál svoji roli.

Co vyřadilo ze hry menší strany?

Hodně hlasů jim dlouhodobě bere Andrej Babiš. Ale jsou mezi nimi rozdíly. Zejména u Přísahy a ČSSD. Pokud jim chybělo pár tisíc voličů, tak rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem je v takovém případě skoro nahodilý. Bývalo by stačilo, kdyby byla o něco nižší účast, snížilo se celkové kvórum - a obě strany mohly být ve sněmovně. U KSČM jde spíš o dlouhodobější fenomén. Postupně odcházejí ze scény, mají nejstarší voliče. Nástup ANO to ještě zesílil. V Ústeckém kraji, kde kandidoval Andrej Babiš, spadli komunisté v porovnání s rokem 2017 z deseti procent na čtyři, to je hodně.

Dohromady v těchto volbách propadl přes milion hlasů. Co to bude pro další vývoj znamenat?

Podle mě je hlavní, že z možností, které se rýsovaly, vyšlo nakonec jasné směřování v podobě jednoznačně středopravé konzervativní vlády. Alternativou také mohla být úplná paralýza.

Objevil se i názor, že pokud v Česku existuje cosi jako babišovsko-zemanovský tábor, tak na křesla ve sněmovně sice teď prohrál, ale podle počtu odevzdaných hlasů zase o tak velkou prohru nejde. Že populismus narazil spíš kvůli volebnímu systému než díky kvalitnější nabídce druhého tábora. Souhlasíte?

Myslím, že tak jednoduché to není. Tohle vidění světa dvou soupeřících táborů je sice lákavé, nabízí se třeba jako analogie k prezidentským volbám v USA, ale zdejší realita je jiná. Z našich průzkumů je znát spíš fragmentarizace než polarizace. Spíš víc střípků než dvě barikády. Místo nekonečného boje dvou táborů je tu riziko nekonečného patu a neschopnosti něco změnit. Volby ale přinesly jiný, stabilnější výsledek.

Závěr je tedy takový, že vzniká stabilita, byť za cenu toho, že velká část veřejnosti se bude cítit odstrčená?

Za mě je závěr takový, že povolebních variant bylo hodně a řada z nich vypadala dost nejistě. V kontextu toho, co se nabízelo, výsledek přinesl možná tu nejstabilnější variantu, jaká mohla nastat, což je pro nadcházející období, které pro Česko nebude jednoduché, důležité.

Ale…

Jako ale se dá říct, že velká část lidí nebude reprezentovaná, že volby vymazaly levici, ale já bych raději žádné ale neříkal. Protože to, co je před ním, pak ztrácí platnost - a to bych nerad.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články