Na koho by reálně dopadl dětský certifikát?
Případ Jana Synka, který desítky let znásilňoval děti, by mohl pomoci to pochopit
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Tentokrát to bude mix vysoce aktuálních zpráv a méně aktuálních postřehů. Z první kategorie je informace ze středy, kdy se Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny zabýval tzv. dětským certifikátem, jemuž jsem se věnovala v minulém newsletteru a který jsme probíraly s kolegyní Zuzanou Machálkovou i ve Výtahu Respektu.
Výbor nakonec podpořil návrh jedenácti poslanců a poslankyň všech sněmovních stran s výjimkou ODS a dal mu přednost před mírnější variantou, kterou předložil šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda společně se dvěma kolegy z klubu.
Shodou okolností dva dny předtím padl rozsudek, na němž lze velmi výstižně demonstrovat rozdíl mezi oběma debatovanými variantami. Obě počítají s tím, že lidé, kteří se dopustí sexuálního násilí na dětech a dalších úmyslných trestných činů s vážnými následky, budou mít omezený přístup k dětem. Jenže zatímco podle přísnějšího návrhu by se lhůta počítala na základě trestní sazby u zločinu, o který by šlo, podle mírnější by se hledělo na reálně udělený trest.
To je podstatné právě v Česku, kde dlouhodobě padají velmi mírné tresty i ve velmi vážných kauzách. Ve zmíněném rozsudku zmírnil odvolací senát pražského městského soudu trest pro penzistu Jana Synka z šesti let vězení na čtyři a půl roku.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
