Krev a olovo

Španělská občanská válka (1936–1939) byla zpracována v literatuře Hemingwayem a Orwellem, ve fotografii Capou a v malířství Picassem. Ve 21. století se ke slovu dostávají též dva španělské komiksy, které zároveň míří za rámec samotné války (a oba už jsou k dispozici v českém překladu).

Fotograf z Mauthausenu, komiksový debut spisovatele a scenáristy Salvy Rubia, vypráví skutečný příběh Franciska Boixe, fotografa a komunisty, který byl zajat a v roce 1941 poslán do koncentračního tábora Mauthausen. Dokázal se však spojit v kolektivu španělských soudruhů a získal privilegované místo fotografa. Stal se chráněncem důstojníka SS Paula Rickena, jenž si psychopatické vraždění a inscenování obětí do kompozic pletl s uměním, a svěřil Franciskovi vyvolávání svých fotek. Boix byl tak nuceným svědkem zločinů, ale záhy si uvědomil, že disponuje důkazním materiálem, o kterém by se měla dozvědět Moskva, potažmo svět. Následuje tak plán riskantní akce propašovat negativy z tábora.

Na temně laděných stránkách se odvíjí příběh statečnosti a zoufalství, ale také pokus o reflexi „španělského holokaustu“ a politického vystřízlivění – ač byl Boix členem francouzské komunistické strany až do své časné smrti. Zároveň komiks lehce problematizuje norimberský proces: na Boixe navzdory jeho svědectví působil chladně a neempaticky vůči vyslýchaným přeživším; jako by trestat bylo důležitější než naslouchat.