Příliš žhavá budoucnost

Celý srpen roku 2015 byl v Česku obecně velmi teplý. Začátkem onoho měsíce se však událo něco skutečně neobvyklého: meteorologové zaznamenali sérii devíti dnů v řadě, kdy teploty na některých stanicích šplhaly nad 37 stupňů Celsia. Řeky se měnily v potoky, průmysl neměl kde brát vodu, sanitky svážely do nemocnic lidi kolabující kvůli horku. V Ústí nad Labem naměřili téměř 40 stupňů, což se již blíží vůbec nejvyšší teplotě, která kdy u nás byla zaznamenána (40,4  ºC v roce 2012 v Dobřichovicích nedaleko Prahy). „Klimatické modely přitom předpovídaly, že podobně výrazná horká vlna by měla v České republice přijít až kolem roku 2050,“ vzpomíná na osm let staré události klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. „Tehdy se ukázalo, že je taková situace u nás fyzikálně možná. V budoucnu se může vyskytovat pravidelně.“

V zemi trav a stepí

Oproti éře před nástupem průmyslu se ve střední Evropě již oteplilo téměř o dva stupně a do poloviny století přibude další stupeň. Zabránit tomu nelze; podle Tolasze reaguje klimatický systém na změny lidského počínání se zpožděním 20–30 let, takže i kdyby civilizace okamžitě dramaticky omezila emise skleníkových plynů, zhruba do poloviny století bude i tak pokračovat trend, který jsme viděli v poslední dekádě: zhoršující se extrémy jako dlouhá období sucha, přívalové nebo i dlouhodobé deště následované povodněmi a podobně. Jak tedy bude vypadat Česko a Evropa kolem roku 2050?

Pomyslný výlet do budoucnosti můžeme zahájit na jihu kontinentu, ve Středomoří, které bude podle výsledků výzkumného projektu Europe’s climate in 2050 v létě čelit vůbec největšímu oteplení. V polovině století tedy uvidíme, že krajina kolem Středozemního moře se proměnila, vyschla. Vlhké lesy vyplňující dříve hluboká údolí povětšinou zmizely. Rozšířily se lesostepi nebo jen křovinaté oblasti bez stromů – ty nepřežily ani ne kvůli nedostatku vody, ale spíše kvůli častým požárům. Daří se tu rychle rostoucím trávám a bylinám, které během suchého letního období upadají do vegetačního klidu. Zemi trav a stepí zároveň sužují povodně po přívalových deštích, přicházejících hlavně na podzim.