Stát jako jakési „ono“
Tento týden odpovídá komentátor ČRo Plus a překladatel z ruštiny Libor Dvořák
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Inspirován momentální situací jsem si nejrychleji vybavil živočichy jako svině, krysa, pes, šakal, hyena či úhoř. Na opačném pólu mi naskakuje statečný orel či sokol, moudrý havran, ale třeba i slon (taky moudrý a zároveň dobře si pamatující, jinak ovšem i ten, co se pohybuje v porcelánu, protože ten do politiky rovněž patří a objevuje se v ní želbohu často).
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Rozhodně srpen 1968. Zrovna jsem se stal studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, obor filozofie–ruština. Toho osudového dne jsem s pár kamarády asi od půl páté ráno do pozdního odpoledne bloudil po Praze (od náměstí Svobody, kde jsem tehdy bydlel a kde sídlilo ministerstvo národní obrany, přes Pražský hrad, Strakovu akademii, tehdejší sídlo ÚV KSČ, Staré Město, Václavák až k Československému rozhlasu, o němž jsem tehdy samozřejmě netušil, že se na dlouhá léta stane mým zaměstnavatelem. Silných okamžiků bylo samozřejmě nepřeberně, ale jeden si určitě budu pamatovat do smrti: Na křižovatce Široké a Pařížské jsem narazil na mladého sovětského nešťastníčka v obrněném transportéru, na něhož doráželi Pražané a ptali se ho, co tu pohledává. Rychle jsem mu to přeložil, jemu v hlavě skoro slyšitelně zašramotily věčné odrhovačky z politického školení mužstva a pak víceméně mechanicky vypálil: „Plním internacionální povinnost!“…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu