V moci prstenu

Na obrazovky nedávno vtrhla nová, dlouho očekávaná série Pána prstenů: Prsteny moci (The Lord of the Rings: The Rings of Power), a oživila tak znovu zájem o Tolkienovu ságu. Svojí literární hodnotou, propracovaným světem postav a různorodostí děje Tolkienovy příběhy již z knihovniček především mladších generací vytlačily starší mytologické systémy jako Bibli nebo řecké báje, jejichž zápletky se po mnoho staletí „vrstvily“ z mozaiky skutečných událostí, náboženských představ, filozofických úvah a uměleckých zpracování. I Tolkienův svět má své „vrstvy“ a také přiznané i nepřiznané vzory a inspirace. Hledat je můžeme například v jeho systému dvaceti prstenů, z nichž devět získali vládci lidí, dalších deset trpaslíci a elfové, a ten poslední jim všem vládl.

Ve světě „před Tolkienem“ byly prsteny nejen uměleckými šperky či artefakty hmotné kultury a společenské interakce. Najdeme je i ve významných příbězích a mýtech, jež vysvětlují přírodní jevy, vyprávějí o činech bohů či hrdinů, legitimizují společenské instituce. Když tyto příběhy čteme nebo posloucháme, občas jako bychom vnímali odraz Tolkienových zápletek. Reflektují ale i nadčasové pravdy a dilemata, a pro moderní kulturu jsou tedy i zdrojem aktuálních a znepokojivých etických otázek.

Vzdát se prstenu s čarovnou mocí?

Od starověku lidé používali prsteny ke světským či náboženským účelům. Ověřovali jimi pravost dokumentů či je vystavovali jako symboly úřadu, moci a bohatství. Například papežský…