Géniové poválečného ticha

Na začátku sedmdesátých let 20. století vévodila žebříčkům nejbohatších mužů západního Německa jména jako Friedrich Flick či Herbert a Harald Quandtové, dědici Günthera Quandta. Kromě ohromného jmění a vlivu je spojovaly i temné události z dob třetí říše, které ve své nejnovější, letos vydané knize Nazi Billionaires: The Dark History of Germany’s Wealthiest Dynasties (Nacističtí miliardáři: Temná historie nejbohatších německých dynastií) popisuje novinář a publicista David de Jong. Vypráví v ní o zrodu, respektive poválečném znovuzrození velkých oligarchických skupin v západním Německu a kořenech, z nichž jejich bohatství povstalo: vazbách na nacistický režim, zbrojních zakázkách a využívání otrocké práce.

Kniha, k níž původem nizozemský autor sbíral materiál během čtyř let působení v Berlíně, znovu připomíná i poválečnou dobu, kdy lidé jako Flick odcházeli od soudů s mírnými tresty vězení, a i ty jim často byly před vypršením prominuty. Jejich osudy se prolínají s příběhem poválečné denacifikace a vyrovnání s minulostí, procesů, které znovu nabraly obrátky až poměrně nedávno.

Klid na práci

Friedrich Flick i Günther Quandt, na jejichž příbězích lze vše názorně ukázat, se v únoru 1933 účastnili setkání sedmadvaceti představitelů německého průmyslu s Adolfem Hitlerem, jenž od nich chtěl získat finance na volební kampaň NSDAP pro volby do Říšského sněmu. Přítomni byli také například předseda Říšského svazu německého průmyslu Gustav Krupp nebo Georg von…