Dělníci kultury
V roce 1905 se během týdenní vědecké expedice na dno propasti Macocha vypilo 240 piv. To není zdaleka nejzajímavější fakt, který přináší kniha Karel Absolon: Objevitel, manažer, vědec, již nyní vydala Academia trojici badatelů ve složení Petr Zajíček, Martin Oliva a Petr Kostrhun. Absolonova biografie obsahuje spoustu důležitých sdělení. Tím dalším může být třeba dopis malíře Otakara Kubína, který se zmíněného sestupu do moravského osmého divu světa rovněž zúčastnil a který po letech v dopise Absolonovi vzpomínal, že to byly právě obrazy z pobytu v alkoholovými výpary nasycené Macoše, díky nimž se mohl následně natrvalo usadit v Paříži: „Já tenkrát pilně tam maloval a vše na to uplatnil a hlavně to, že vše prodal, otevřela se mi cesta, ku které bych se sotva jinak vypravil. Dnes jsem Vám vděčen, že jste mě s sebou vzal.“
Karel Absolon (1877–1960) byl nicméně komplikovaná osobnost. Vlastně není divu, že už v předmluvě jeho životopisu se píše, že ho chtěli autoři současným čtenářům přiblížit „v co možná nejméně kritickém světle“. Vinit by se dal z lecčeho. Když pro veřejnost zpřístupňoval Punkevní jeskyně, aby se dalo z Macochy proplout ven na lodičkách, neváhal odstřelovat stěny přírodní památky a vytěženým materiálem zasypal dna desítky tisíc let nedotčených vodních sifonů. Když později v Dolních Věstonicích jeho vedoucí dělník Seidl našel Věstonickou venuši (prý u toho vykřikl výstižná slova „To je ženská!“), Absolon si nález přisvojil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu