Je to dnes samý bakalář, co neumí vzít krumpáč, říká Jiří Čunek o své misi

Podle radostného výrazu ve tváři prožívá Jiří Čunek při náporu práce a kumulaci tří funkcí šťastné období. To, že mu leckteří oponenti doma ve Vsetíně přičítají pocit nepostradatelnosti, mu prý nevadí, protože to není pravda: sice skutečně už dávno slíbil, že složí funkci starosty, jenže, jak říká, zatím to opravdu nešlo. Vsetín se chystá stavět vlakové nádraží a projektové a přípravné práce by se bez Čunka, jak míní, skutečně neobešly.

„Kdo jiný může napsat v jednu v noci esemesku řediteli Správy železniční a dopravní cesty, že bude efektivnější, když na příští jednání kolem nádraží pošle rovnou svého náměstka? A ráno v šest už má v mobilu kladnou odpověď?“ pozvedne bývalý vicepremiér v Topolánkově vládě tázavě obočí a dramaticky se odmlčí. „No přece ten, kdo má kontakty jako já, z celostátního působení.“ Skončit jako starosta se však s koncem přípravných prací chystá letos na březnovém zastupitelstvu.

Teď má pocit, že přišel čas znovu promluvit do celostátní politiky. Jako druhý nejoblíbenější hejtman po jihočeském Jiřím Zimolovi k tomu cítí ve své straně dost sil. Přáním Jiřího Čunka je zavést znovu vojenskou službu, na pět šest měsíců by měli mládenci po střední škole či vyučení odejít povinně do kasáren.

Zdá se mu totiž, že po Česku chodí příliš mnoho mladých mužů, kteří „neumějí poslouchat a dělat i to, co je jim nepříjemné, vidím to všude kolem sebe, mamánky, kolem kterých skáčou rodiče a oni se neumějí podřídit, je to samý bakalář, co neumí vzít do ruky krumpáč“, říká Jiří Čunek. Svůj pocit opírá o znalost problémů vsetínských rodin s nevychovanými dětmi a taky o potíže úředníků na radnici i na krajském úřadě, kteří se podle něj „všelijak hroutí z potíží a nejsou psychicky odolní“.

Text Jiřím Čunkovi a o tom, jak zvládá své současné funkce, najdete v novém Respektu 8/2017 v rubrice O kom se mluví