Diktátorská partie

Hit letošního léta, válečný snímek Dunkerk, zobrazuje jednu z klíčových epizod začátku druhé světové války – evakuaci Němci obklíčeného britského expedičního sboru, který uvízl na francouzských plážích na přelomu května a června 1940. Emocemi nabitý příběh o bezejmenných Britech, kteří na bárkách převážejí své rodáky do bezpečí, ovšem klade i otázku, jak se vojáci klíčové velmoci mohli do takové situace dostat; vydáni napospas luftwaffe, která je mohla zmasakrovat. A jak se pak Britům povedlo z beznadějné situace vyklouznout? Nezastavil Hitler své síly, aby ukázal gesto dobré vůle a dal tehdy čerstvému briskému premiérovi Winstonu Churchillovi čas, aby si to s válkou proti Berlínu ještě rozmyslel a raději se s ním spojil proti někomu jinému?

Dunkerk každopádně uzavřel jednu část šachové partie, kterou zahájil Adolf Hitler nástupem k moci v roce 1933 a jejímiž dalšími milníky byly mnichovská konference v září 1938, pakt o neútočení, uzavřený mezi Německem a Sovětským svazem, od jehož uzavření uplyne 24. srpna 78 let, následující napadení Polska a zahájení druhé světové války. Část, jež ukazuje hry meziválečné politiky: alibistické ustupování západních demokracií Hitlerovi a zároveň symbolické „setkání“ dvou diktatur, kdy se hluboká ideologická nenávist a touha zničit protivníka prolínala s taktickými kalkulacemi.

[image id=„200115869“ caption="Evakuace britských jednotek obklíčených u Dunkerku podle malíře Charlese Cundalla. Nechal je Hitler uniknout v rámci…