Ze souběhu těch dvou zpráv nemohl mít Martin Roman dobrý pocit. Minulý pátek zveřejnil deník MF DNES výsledky svého pátrání po majitelích Škody Plzeň. A ve stejný čas ministr spravedlnosti oznámil, že skutečně odvolá vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu, který má pověst vrchního zametače politicky citlivých kauz pod koberec. Jak to spolu souvisí? Zjištění MF DNES jsou tak závažná, že Roman by se teď logicky měl stát předmětem maximálně usilovného zájmu zdejší justice.
Páteční text doložený řadou přesvědčivých dokumentů ukazuje, že Martin Roman rozehrál hodně vysokou hru. Tak vysokou, že i přední postavy z galerie nejzaslouženějších českých tunelářů 90. let mohou tiše závidět. Důkazy nasvědčují tomu, že se stal jedním z několika vlastníků plzeňské Škody, důmyslně ukrývaných za anonymní akcie a řetězec firem zřízených v zámoří tak, jak zřizuje firmu člověk, který nechce být poznán. Škodu Plzeň měl přitom spolu s ostatními koupit za úvěr, obratem splacený penězi vytaženými z koupeného podniku, nestála ho tedy ani korunu. Z pozice generálního ředitele ČEZ pak řídil velmi neprůhledné zadávání zakázek právě Škodě Plzeň. Díky těmto zakázkám stoupla hodnota Škody natolik, že její vlastníci byli schopni prodat zakázkami nadopovanou dceru Škoda Power korejské Doosan za 11,5 miliardy korun. (Původní kupní cena celé Škody Plzeň byla 800 milionů korun.) Přitom obchod s Korejci se uskutečnil krátce po uzavření dohody o přestavbě uhelné elektrárny Prunéřov, cena tedy úzce souvisela se zakázkami od Romanem řízené společnosti ČEZ.
Bylo by to divné
O tomto příběhu se v Česku vypráví už roky, MF DNES však nyní položila na stůl zatím zdaleka nejpřesvědčivější indicie, že jde o reálnou věc. Martin Roman vlastnictví Škody popírá, naposledy slovy, že dokumenty proti němu někdo vyrobil. To by teď ale měla zjistit policie. Ve hře je totiž zcela fatální střet zájmů, jehož by se Martin Roman dopustil. ČEZ mohl turbíny a kotle nakoupit v zahraničí, možná výhodněji, Romanem vedená firma však tvrdila, že kupovat v Česku je nejlepší. Pokud ovšem Roman kupoval de facto sám od sebe, měl velkou motivaci poškodit akcionáře ČEZ, tedy i stát.
Ještě v pátek se začalo psát, že Roman by měl opustit dozorčí radu ČEZ, kam byl nedávno přesunut. To by vzhledem ke své poněkud otřesené důvěryhodnosti skutečně měl. Stejně tak by měl někdo z vlády podat trestní oznámení, aby se celá věc objasnila. Zaprvé přezkoumat pravost dokumentů, jimiž disponuje MF DNES. Pokud se ukážou jako věrohodné, měli by do ČEZ napochodovat státní kontroloři a prověřit zakázky a dohody na desítky miliard drahou přestavbu uhelných elektráren, na níž plzeňská Škoda profitovala. Minimálně u Prunéřova existují velmi vážné pochybnosti, nakolik jde o opodstatněnou a smysluplnou investici.
Případ má ale i politický rozměr. Jde o klasický příběh posledního desetiletí – příběh neprůhledného, státem zaštítěného byznysu, umožněného korupčním institutem anonymních akcií. Aniž bychom si hráli na soudce – je to celé vlastně tak jednoduché, že by bylo divné, kdyby Martin Roman něco takového neudělal. Stejně jako by bylo divné, kdyby stejnou věc (tedy přihrávání zakázek do vlastní firmy držené pomocí anonymních akcií) nedělala plejáda dalších lidí v politice nebo na politiku přímo napojených.
Teď, vzhledem k jmenování nového vrchního státního zástupce a schvalování nového zákona o veřejných zakázkách, je opravdu nejvyšší čas proti tomu zakročit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
