Světla ve tmě předměstí

Každá z obrazových publikací, které až dosud vydal výtvarník Viktor Karlík (48), má promyšlenou koncepci a pevný, v sobě dovršený tvar. Rozhodně nejde o nějaká „nahlédnutí do dílny“, kde se kupí pestrá směs upomínek na všemožné umělecké výboje. Snad jen kniha Katalog, kterou Karlíkovi vydala Galerie Klatovy/Klenová v roce 2001, může navenek připomínat tradiční monografický přehled vývoje umělecké osobnosti. I zde však cítíme, že se umělec zavedené formě prezentace nepodřídil, ale spíš se jí zmocnil, aby ji s jemnou ironií transmutoval v osobitou knižní kreaci. Svébytnými uměleckými díly v knižní podobě jsou i další Karlíkovy publikace, alba Památník (1994) a Linolea (2000) či svazky Černé práce (2004), Ruce básníků (2005) a nejnovější Světla města (2010). Jejich záběr se ovšem zužuje jen na výseč tvorby, na průzkum přesně vymezeného terénu.

Ústředním motivem Světel měst se celkem logicky stává běžná pouliční lampa, jejíž ryze funkční tvar umělec dále oprostil až do podoby znaku, který zasazuje do různých souvislostí, popřípadě variuje do spřízněných podob semaforu, dopravní značky apod. Komplementárním motivem je komín: zatímco lampa vrhá sloup světla, komín obezdívá sloup tmy. Několik prací zapojuje do hry i přírodní fenomén blesku. Jejich protipólem je chodník s nedopalky cigaret a zpřelámanými zápalkami, efemérními zdroji dalších městských světélek a také s litinovými kryty…