0:00
0:00
18. 10. 20093 minuty

Vážení Evropané

Astronaut

Po druhém zvolení George Bushe americkým prezidentem rozesílalo mnoho Američanů hromadné e-maily s omluvou světu. Sami Bushe nevolili, vadilo jim, co se to u nich děje, a báli se, co jejich prezident může v cizině způsobit. Pár těch e-mailů se dostalo i ke mně. Bez ohledu na to, co jsme si o „hrozbě Bush“ mysleli, teď je řada na nás.

Vážení a milí Evropané,
omlouvám se vám, že jsem se podílel na volbách, z nichž vzešli politici, kteří zvolili Václava Klause prezidentem. Že ho zvolili přesto, že dobře věděli, jaký je jeho postoj k Evropské unii, i to, jaké má pravomoci ohledně ratifikace Lisabonské smlouvy. Omlouvám se, že jsem nebyl za dlouhá léta schopen prosadit takové politiky, kteří by se dokázali dohodnout na zavedení přímé volby prezidenta a novém vymezení prezidentských pravomocí a dalších podstatných projasnění ústavy.

↓ INZERCE

Omlouvám se, že ulice českých měst jsou v těchto dnech prázdné, místo aby mnohasettisícový dav volal po odvolání vyděračského prezidenta, ignorujícího ústavu. Mrzí mě, že nejsem součástí natolik účinného tlaku neziskovek a občanských sdružení, které by dokázaly proměňovat politickou kulturu a politická rozhodnutí tak, aby se jim dalo dlouhodobě důvěřovat. Nemůžu se vymlouvat na to, že jsem volil proevropskou stranu, která navrhla na prezidenta někoho jiného. Jak je vidět, prostě to nestačí. Moje vina!

Vážení a milí Evropané,
abyste mi dobře rozuměli – nestěžuji si. Myslím, že žiji v blahobytné, vcelku slušné a poklidné zemi, v níž se už dvacet let máme až nehorázně dobře. A taky si nemyslím, že Lisabonská smlouva je nějaký posvátný dokument, který bychom měli zbožňovat a vystavovat v prosklených vitrínách k masovému veřejnému uctívání. Je mi jen zatraceně těžko z toho, že se tak snadno můžu stát součástí něčeho, co manipuluje nejenom mnou, ale mým prostřednictvím dokonce i spoustou dalších lidí. A že s tím nejsem schopen nic dělat.

Vážení Evropané,
píšu vám tenhle list v půlce října, kdy je naše země zasažena sněhovou kalamitou. Během týdne se ochladilo o dvacet stupňů, na horách jsou metrové závěje, vlaky stojí, silnice jsou nesjízdné, tisíce domů jsou bez proudu. Zdá se, že s tím klimatem se vážně něco děje. Vědí to už vlastně všichni. Kromě našeho prezidenta. Ne, stále si nestěžuji, je to tady pořád ta poklidná středoevropská kotlina. A navíc se teď mohu se svým studem skrýt do hluboké závěje třeba i na úpatí Řípu.

S úctou

Michal Komárek

Aktuální glosy na www.respekt.cz/glosy.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články