Nechceme přece škodit
LIBOR AMBROZEK (38) pochází z Hodonína. Vystudoval systematickou biologii na Přírodovědecké fakultě UK a pracoval jako přírodovědec v hodonínském muzeu. V roce 1990 vstoupil do lidové strany, v roce 1996 byl poprvé zvolen poslancem, v roce 2002 se stal ministrem životního prostředí. Je místopředsedou KDU-ČSL. L. Ambrozek je ženatý, má dvě dcery.
Rámeček
LIBOR AMBROZEK (38) pochází z Hodonína. Vystudoval systematickou biologii na Přírodovědecké fakultě UK a pracoval jako přírodovědec v hodonínském muzeu. V roce 1990 vstoupil do lidové strany, v roce 1996 byl poprvé zvolen poslancem, v roce 2002 se stal ministrem životního prostředí. Je místopředsedou KDU-ČSL. L. Ambrozek je ženatý, má dvě dcery.
Konec rámečku
Když nastupovala Špidlova vláda, ekologičtí aktivisté doufali, že bude „nejzelenější v historii“. Stala se jí?
To bych si vůbec netroufal tvrdit. Poctivě řečeno, největší kus práce udělala první Pithartova vláda s ministry Moldanem a Dejmalem. Prosadila základní ekologické zákony, díky vstřícnému naladění veřejnosti a celé politiky počátku 90. let.
Teď je to horší?
Jsme v mezidobí, v čase odlivu. Pokud většina voličů považuje za prioritu hospodářský růst, zaměstnanost a blahobyt, pak i politici odsouvají ekologická témata do pozadí. Nezbývá než výchovou a podporou nevládních organizací pracovat na tom, aby se zvedla vlna, jaká procházela Západem 70. a 80. let, kdy si veřejnost vynucovala ekologické chování.
Nevidíte žádné změny k lepšímu? Nezačínají se lidé víc bouřit třeba proti kácení ve městech?
To je otázka. Prokazatelné změny k lepšímu se dějí na úrovni obcí: stále víc se jich se připojuje k Národní síti zdravých měst, vyhlašují Dny bez…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu