Dlouholetý ředitel mladoboleslavské Škody Auto Vratislav Kulhánek se stal zatím posledním, kdo si u soudu vymohl vyškrtnutí ze seznamu agentů StB. Bylo by lépe, kdyby byl i definitivně posledním. Takovými rozsudky, jaké nemají a nemohou mít žádnou vážnost, se nikdo očistit nemůže a z historie se dělá fraška. Tudy cesta dál nevede.
Případ podobný Kulhánkovu už jsme zažili 750krát (právě tolik sporů už ministerstvo vnitra prohrálo). Pokaždé je to stejné: nedochoval se estébácký papír s agentovým podpisem, takže soud vyslechne řídící důstojníky a ti ochotně dosvědčí, že si spolupráci vymýšleli, jen aby vykázali činnost. V tomto případě prý – hahaha – brali informace z podnikového časopisu n. p. Motor České Budějovice a připisovali je Kulhánkovi, který tam dělal náměstka. Jen trochu zapálený advokát by tohle drzé „svědectví“ rozmetal za deset minut: Ukažte ten časopis, kde se za socialismu psaly osobní údaje o zaměstnancích. Povolal by historiky-znalce činnosti StB; o svědectví by požádal lidi, jejichž jména se ve svazku objevují. Místo toho vnitro odzívlo další prohru: agent neagent, proč mu to nedopřát. Jenže takové rozsudky lžou o minulosti, z obávané tajné policie dělají přihlouplou švejkárnu. (Jak velká je to lež, nejlépe ví Kulhánkův advokát, bývalý disident a bojovník proti estébákům Stanislav Devátý.)
Vratislav Kulhánek si chtěl, stejně jako těch 750 dalších, vysoudit klid – aby se ho už nikdy nikdo na minulost neptal. Jestli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu