Šestnáctiletá Anna z Brna chtěla studovat gymnázium, ale po zkouškách se jí zhroutil svět. Přestože na základní škole nemělo její vysvědčení horší průměr než 1,1 a ve třídě patřila k nejlepším, písemná zkouška skončila katastrofou: Anička se propadla na druhé místo „pod čarou“. Spolu s ní takhle každé z brněnských gymnázií nechalo za zavřenými dveřmi desítky nepřijatých žáků. Všem pak jihomoravský krajský úřad nabídl možnost studovat dál na třiatřiceti školách s volnými místy: řezník, krejčí, obráběč, klempíř… Aničku nic z toho nepřitahuje. „Vím, že jsem zkoušky trapně nezvládla,“ říká. „Ale zasloužím si takový trest?“
Pozor, stopa
V Jihomoravském kraji se právě probíhající „optimalizace škol“ (viz i text v tomto čísle na str. 3) dotkla celkem sedmatřiceti ústavů. Dvacet jedna jich bylo zrušeno, mezi nimi i dvě brněnská gymnázia. Plán schválený zastupitelstvem vypracoval náměstek hejtmana Antonín Kment (Unie svobody). „Víme, že zájem o gymnázia roste a že je převis poptávky nad nabídkou,“ říká. „Ale někdo musí chodit i na učiliště. A kromě toho je procentuální poměr přijatých a nepřijatých gymnazistů stále stejný.“
Čísla však uvádějí něco jiného. O studium na gymnáziích se letos například v Brně ucházelo 1101 dětí – o padesát méně než loni. Zato počet gymnaziálních míst byl snížen z 840 na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
