Německá katolická církev odškodní oběti zneužívání pěti tisíci eury, ve výjimečných případech zaplatí i více. Zatím se přihlásilo přes pět stovek věřících, většinou mužů, nicméně odhady hovoří o čísle čtyřikrát vyšším. Církev tedy může být ráda, že má tak poslušné a loajální ovečky, protože jinak by ve spojení s tím, že jí bleskovou rychlostí ubývají platící členové, časem zkrachovala.
Věřící z církve totiž v reakci na loňské informace o zneužívání hromadně odchází. Německá biskupská konference minulý týden zveřejnila aktuální čísla – v roce 2010 vystoupilo z církve téměř 200 tisíc Němců, což je o padesát procent více než v roce předchozím. A od církve se v poslední době odvrací dokonce i obyvatelé super-katolického Bavorska, dnes tak poprvé církev opouští více věřících, než je nově pokřtěno. Přímá souvislost se skandály zneužívání je mimochodem jednoznačně vidět v jednotlivých regionech. Tam, kde se ukázalo, že aktivní církevní funkcionáři třeba fackovali děti v internátech, odchází více lidí.
Před rokem se diskutovalo o tom, že krize je šance, jak by se církev ze skandálů mohla poučit. Jenže události posledních měsíců tomu moc nenasvědčují. Církevní funkcionáři před pár týdny kritizovali mladého programátora, který spustil webovou stránku, na které mohou věřící „známkovat“ svého kněze. Pamatuji v Německu ještě dobu, kdy protestantští rodiče nechali své děti pokřtít v katolickém kostele jen proto, „aby to měli v životě jednodušší“. V jižní nebo západní části Německa bylo pro katolíky třeba jednodušší získat práci nebo například místo v domově důchodců spravovaném právě církví. I když samozřejmě náboženská orientace nebyla nikdy oficiálním důvodem k tomu či onomu rozhodnutí. Když se tedy nepoučí církev, tak třeba prozří věřící.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
