TOP 10 článků Respektu roku 2018
Výběr nejlepších letošních textů podle šéfredaktora Erika Taberyho
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
připravil jsem pro vás výběr 10 nejlepších článků, které jsme letos publikovali.
Články jsou nyní výjimečně odemčené. Pokud vás texty zaujaly a rádi byste si v budoucnu pravidelně četli podobné, předplaťte si týdeník Respekt. Každý týden tak získáte kvalitní čtení a zároveň nás tím podpoříte. Bez vás to nepůjde. Vám, kteří si nás už předplácíte či pravidelně kupujete na stánku nebo v aplikacích, děkujeme.
Přejeme krásné svátky.
Erik Tabery
Přečtěte si více k tématu
TOP 10 rozhovorů Respektu roku 2018
Varování nejen pro Evropu
Strhující esej Anne Applebaum o budoucnosti svobody. Nejdelší text, co jsme zatím publikovali.
Byli mezi našimi přáteli vždy skrytí autoritáři? Nebo se lidé, se kterými jsme si v prvních minutách nového tisíciletí připíjeli, v následujících dvou dekádách nějak proměnili? Moje odpověď je komplikovaná, protože se domnívám, že vysvětlení platí univerzálně. Za jistých okolností se od demokracie může odvrátit každá společnost. Vlastně, pokud je historie vůbec nějakým vodítkem, se k demokracii nakonec obrátí zády všechny společnosti.
Svět se zbláznil
… a zoufale hledá účinný lék na globální epidemii duševních nemocí
Roli ústředního zdravotního problému přebírají duševní onemocnění. Spotřeba antidepresiv v Česku se od roku 2000 ztrojnásobila. Psychiatrie by tak potřebovala léky, které zabírají rychle a nesnižují tolik kvalitu života. Jenže žádné takové hned tak nepřijdou… 💊
Osudná noc
21. srpen 1968 - jak vypadaly první hodiny okupace
„Před rozlehlou budovou na vltavském nábřeží známou jako centrála všemocné komunistické strany parkuje ještě před půlnocí řada černých limuzín Tatra 603. V zakouřené zasedačce totiž už od dvou hodin odpoledne probíhá schůze komunistického vedení. Do tmy svítí i několik menších kanceláří, ve kterých čekají sekretářky, asistenti a řidiči, kdyby náhodou soudruzi potřebovali s něčím pomoct nebo odvézt. „Pokud to nepotřebují, personál v pohotovosti se baví, čte si, plete svetry, pije černou kávu,“ napíše později ve své vzpomínkové knize jeden z přítomných, tajemník ústředního výboru a přední stoupenec probíhajících reforem Zdeněk Mlynář.
Na pořadu jednání je velmi sporný návrh usnesení. Předložilo jej konzervativní křídlo KSČ nespokojené s probíhajícím politickým uvolňováním. Usnesení obsahuje silnou kritiku politické situace obecně známé jako „pražské jaro“, jde na ruku sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi a je vlastně snahou zpochybnit nebo spíš odstranit garanta změn Alexandera Dubčeka z vedení. Poměr hlasů mezi stoupenci a odpůrci je těsný, debata je proto vzrušená a protahuje se do nočních hodin.Asi půl hodiny před půlnocí je náhle odvolán k telefonu předseda vlády Oldřich Černík. Když se po chvíli vrací, žádá o slovo. Vzápětí přítomným oznamuje, že československou státní hranici překročily jednotky států Varšavské smlouvy a začínají obsazovat zemi. Černík zkoprnělým soudruhům vysvětluje, že mu zprávu sdělil ministr obrany Martin Dzúr. Také řekl, že Dzúr byl v podstatě zatčen a je bez možnosti přístupu k telefonu hlídán dvěma sovětskými důstojníky. Zavolat mohl pouze Černíkovi a velitelům armády, kterým zakázal podnikat jakékoli vojenské akce na obranu státu.V místnosti nastává rozruch. Mezi změtí hlasů vyniká Dubčekovo bědování…“
Jak šťastně stárnout
Pozdní věk může být mnohem zajímavější, než jsme si mysleli + rozhovory s inspirativními osmdesátníky
Co je na stáří nejlepší?
Jiřina Šiklová: Že toho ještě hodně můžete, ale už nic nemusíte. To je velice dobrý pocit.
Putin dobyvatel
Ruský prezident úspěšně buduje alternativu západnímu světu
Putinovo chování je fascinující. Na jedné straně vidíme autokratického vládce na vrcholu sil. Zároveň se však projevuje jako agresivní, jakoby vystrašený prezident, který se bojí konfrontace a falšuje volební výsledky. Co vlastně Vladimir Vladimirovič chce a kam míří?
Nevolnost v Essenu
Úsilí o integraci uprchlíků v průmyslovém srdci Německa naráží na své hranice
„Je to takový divný pocit, taková nevolnost. Většina chodců na ulici jsou cizinci, ve večerním metru jste od pohledu jediný Němec. Migranti jsou hlučnější, často mezi sebou nemluví německy a nevíte, o čem se baví. Necítíte se z toho úplně dobře.“
Vlasta Chramostová a její znovuzrození
Výjimečné paměti herečky, která si dokázala odpustit
Vlasta Chramostová zůstane pro budoucnost nezapomenutelná coby paní Kopfrkinglová ve snímku Spalovač mrtvol nebo jako Babička na prknech Národního divadla. Její mistrovský kus však spočíval ještě v něčem dalším. Ukázala nám, že člověk má vždycky šanci se ze své minulosti osvobodit – pokud k tomu najde odvahu. Čtenářům předložila nesmlouvavou sondu do života ženy, která si jako málokdo v tomto státě dokázala přiznat, že přes veškerou svou statečnost zásadně selhala.
Přečtěte si více k tématu
Rozhovor s V. Chramostovou o sebevražedné otevřenosti, Václavu Havlovi a umění odejít
To dítě utopit
„Ať chcípne.“ „Dupnout na krk.“ „Jako krysy.“ „Fuj, bych hodil do koše ten kus ho*na.“ „Ku*va další ošklivá opice.“ „Koksovatelné uhlí?“ „Okamžitě utopit.“
Takových přání k narození se na internetu dostalo od slušných Čechů Ibrahimu Karovi z Třince. Hlavním tématem Respektu 8/2018 byla sonda Ivany Svobodové za lidmi, kteří na sociálních sítích šíří nenávist.
Špionážní mise století
Příběh amerických agentů, kteří v srdci Konga zajistili uran pro první jadernou bombu
Dobrodružná mise Wilbura Hoguea a dalších amerických agentů ve střední Africe zůstala 70 let utajená. Zájem USA o Kongo, zvláště o důl Shinkolobwe v provincii Katanga na jihu země, patřil k nejpřísněji střeženým tajemstvím druhé světové války. Na tomto zapadlém místě, daleko od bojů a frontových linií, soupeřili američtí a němečtí špioni o přístup k uranu. Surovině k výrobě nejničivější zbraně dějin, která měla zaručit konečné vítězství ve světové válce.
Spojené státy souboj vyhrály. V srpnu 1945 shodily jadernou bombu na Hirošimu, již by bez uranu z Konga tehdy vyrobit nedokázaly. Zapomenutý příběh agentů, kteří surovinu zajistili, odkrylo až zpřístupnění archivů a nedávné vydání knihy Spies in the Congo (Špioni v Kongu) historičky Susan Williams.
Všude chtějí skauty
Nový trend na trhu práce: kariéra snů začíná ve skautu
„Jsou to týmoví hráči, mají lepší komunikační dovednosti, umí pracovat samostatně. Lidé se v těch oddílech stávají vedoucími postupně už od dětství. Brzy získají manažerské dovednosti, jsou daleko vyzrálejší než průměrní absolventi vysokých škol,“ říká personalistka.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].