Krieglovi vyhovoval svět, kde mohl s pistolí v ruce říct: Vrať se!

Vítám vás u podcastu týdeníku Respekt. Mým hostem je novinář, pedagog a historik Martin Groman, kterého pravděpodobně znáte ze skvělého podcastu Přepište dějiny, který připravuje spolu s historikem Michalem Stehlíkem. Je ale i autorem knih, mimo jiné o Františku Kriegelovi, o kterém si budeme povídat především. Kniha vyšla loni, je výborná a doporučuji ji vaší pozornosti. Bavíme se o ní mimo jiné proto, že před pár dny uplynulo čtyřicet pět let od smrti Františka Kriegela. Navíc film Vlny znovu přitáhl pozornost ke konci šedesátých let. Na úvod musím vysvětlit, že Martin je můj spolužák ze žurnalistiky, proto si budeme tykat. 

Jak tě napadlo napsat knihu o Krieglovi?

Před mnoha a mnoha lety jsme s Pavlem Kosatíkem uvažovali, co bychom společně mohli udělat a přišli jsme s nápadem na edici asi padesáti knih o českých a československých demokratech. Pracovně jsme to nazvali „Od Havlíčka k Havlovi“. A jako každý správný megaloman, který div že už nerozděluje ministerské posty, jsme i my rozdělovali, který autor napíše, jaký životopis – kdo napíše Palackého, kdo Masaryka a tak dále. Ale říkali jsme si, kdo tam bude z komunistické etapy? Jistě, z exilu Tigrid, Peroutka, ale kdo bude z řad komunistů? A patří to do demokratického myšlení vůbec? Jsou mezi nimi lidé, kteří se aspoň někdy chovali jako demokraté? A odpověděli jsme si, že asi František Kriegel svým postojem v Moskvě v roce 1968. Možná na něm půjde vysvětlit, že to není černobílé, že to nebylo jednoduché, čím prošel a že být komunistou prostě vždycky neznamenalo být jenom masovým vrahem. A když jsme rozdělovali, kdo co napíše, tak na mě padlo, že bych mohl napsat Kriegela.