Špionážní mise století

Dopisní bomba nevybuchla. Ani útok nožem na ulici nebyl smrtící. Po dvou neúspěšných pokusech o vraždu už ale nebylo pochyb, že krytí muže jménem Wilbur Owings Hogue bylo vyzrazeno. Proto diplomaté z americké ambasády v Kongu znejistěli, když jednou ráno v srpnu 1944 nepřišel na domluvenou schůzku. Telefonní linka do jeho bungalovu byla hluchá.

Diplomaté se vydali za ním a našli otevřené dveře, skvrny krve na podlaze, rozházený nábytek v ložnici, kulky ve zdi. Na zemi vedle postele ležely patrony z pistole značky Mauser, oblíbené zbraně SS. Unesli Hoguea nacističtí agenti? Vykrvácel raněný na útěku? Belgičané, kteří Kongo od konce 19. století ovládali, se k vyšetřování neměli, nechtěli se plést do vyřizování účtů mezi zahraničními špiony.

Dobrodružná mise Wilbura Hoguea a dalších amerických agentů ve střední Africe zůstala 70 let utajená. Zájem USA o Kongo, zvláště o důl Shinkolobwe v provincii Katanga na jihu země, patřil k nejpřísněji střeženým tajemstvím druhé světové války. Na tomto zapadlém místě, daleko od bojů a frontových linií, soupeřili američtí a němečtí špioni o přístup k uranu. Surovině k výrobě nejničivější zbraně dějin, která měla zaručit konečné vítězství ve světové válce.

Spojené státy souboj vyhrály. V srpnu 1945 shodily jadernou bombu na…