Politici vědí, že odsouzení protiromských výroků jim popularitu nepřinese

Tomio Okamura v rozhovoru pro DVTV uvedl, že bývalý koncentrační tábor pro Romy v Letech nebyl oplocen, nikdo jej nehlídal a lidé v něm měli volný pohyb. O pár dní později se v reportážích 168 hodin v České televizi objevila nahrávka, na které Miloslav Rozner na prosincovém sjezdu SPD mluví o táboru v Letech jako o „neexistujícím pseudokoncentráku“. V reakci na to se ozvalo hned několik subjektů požadující po poslancích z SPD omluvu; ta posléze od Tomia Okamury zazněla. Lidovci nicméně mezitím ústy svého předsedy Pavla Bělobrádka iniciovali hlasování o odvolání šéfa SPD z funkce místopředsedy. Lze výroky členů SPD považovat za popírání holocaustu, což je podle zákona za trestný čin?

Patří nedávné výroky z úst členů SPD o táboru v Letech k jejich standardní rétorice, nebo jde o stupňování nenávisti?

SPD jako hnutí vznikla v roce 2015. Na romské otázce se doposud až tak silně neprojevovalo. O táboře v letech Okamura ale obdobně mluvil již v roce 2014, to byl ještě v předchozím hnutí Úsvit přímé demokracie. Nevím, zda lze mluvit o stupňování nenávisti. Politici SPD nyní reagují na aktuální dění kolem výkupu areálu v Letech a Okamurovy současné výroky byly vyvolány otázkami redaktorky Daniely Drtinové, nebyla to plánovaná kampaň. Zřejmě měli podobné názory již dříve, jen je nezveřejňovali.

Jaké je publikum těchto výroků? A mění se jeho velikost?

To je otázka na podrobnější sociologický výzkum. Myslím si, že podobné výroky od představitelů SPD naleznou odezvu u části nespokojených obyvatel s protiromskými předsudky. Jejich počet je v populaci dlouhodobě stabilní, ale mění se jejich ochota jít volit a hlasovat pro konkrétní subjekt.

Jak se dá definovat SPD jako strana z hlediska extremismu?

Podle mých dosavadních poznatků je SPD hnutím, které je jako celek radikální, jeho paušální označení za extremistické je však problematické. Program hnutí je v zásadě neextremistický, u kontroverzních aspektů ohledně islámu je však nejasný jejich výklad. Jednotlivé výroky či aktivity členů anebo sympatizantů SPD do oblasti extremismu spadají, alespoň v pojetí, jak pojem chápu já - ovšem je otázkou, zda jsou přičitatelné celému hnutí. To by bylo důležité podrobněji zkoumat. A ohledně problematiky vztahu k islámu nelze v českém kontextu zapomínat ani na to, že v nedávném rozhodnutí z 16. listopadu loňského roku označil Nejvyšší správní soud např. použití volebního sloganu „Stop islámu“ a „Ne islámu“ hnutím SPD za činnost v rámci zákona a za zkratku, která je obecně přípustná v politickém marketingu.

Lze tedy výrok Miloslava Roznera o ,,neexistujícím pseudokoncentráku" označit za popírání holocaustu? A co případ jeho šéfa Okamury?

Začnu Okamurovým výrokem. U něj je to sporné, protože podobné výroky o názvu či charakteru tábora zde byly pronášeny několika veřejně činnými lidmi v minulosti a nebylo to shledáno protiprávní. Sama debata o názvu a charakteru tábora není a priori popřením holocaustu.  Za ne-oplocení se Okamura omluvil, u dalších věcí je nejasné, zda jimi zpochybnil či popřel podstatné atributy romského holocaustu. Hnutí SPD pak vydalo prohlášení, v němž uvedlo, že nezpochybňuje utrpení Romů.

U výroku Miloslava Roznera je to z hlediska platného práva i popírání holocaustu závažnější, musel by být však znám celý kontext. Na záznamu dostupném v médiích je tábor označen za neexistující. To už je popírání poměrně podstatné části romského holocaustu na našem území. Z mého pohledu nejde ani tak o slovo pseudokoncentrák, může být vázáno na několikeré debaty nad terminologií, ale o slovo neexistující. Tím je popírána existence tábora. Bylo by ale třeba znát celý kontext projevu a úmysl poslance Roznera.

Výroky až několik dní po jejich vyřčení odsoudil ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán. Ostatní veřejní činitelé se k tomu víceméně nevyjádřili. Je to příznačné pro současnou situaci?

Ve veřejnosti odsouzením výroků není možné získat větší popularitu, situace ohledně tábora je navíc předmětem historických i politických diskusí. Proto se jím nechce řada politiků stran z mainstreamových stran zabývat. Strany a další subjekty s vyhraněně odsuzujícím postojem k rétorice SPD v kauze Lety jsou zase nepříliš významné a mají omezené množství přívrženců. Politici, kteří kauzu využívají protiromské agitaci, pak mají volnější pole působnosti. ANO nicméně může ukazovat díky Pelikánovu výroku vícero tváří.

Podobné výroky o Letech padly dřív i z úst prezidenta Václava Klause a Andreje Babiše. Jaké byly jejich motivace?

Různé, u Klause zřejmě hrála roli i snaha odmítnout politické využití kauzy Lety k relativizaci celkové viny Německa za druhou světovou válku, u Babiše to byla bezprostřední reakce na rozhovor zaznamenaná novináři. Možná se tím snažil sblížit s lidmi, se kterými mluvil, ale je to spíš otázka na něj. Širšímu publiku to zřejmě primárně určeno nebylo.

Jak policie v podobných případech postupuje?

Policie prověřuje některé věci z vlastního podnětu, jindy reaguje na trestní oznámení. Zpravidla se snaží zadat odborné vyjádření a znalecký posudek a přistoupí k výslechům. Na základě shromážděných důkazů a jejich posouzení rozhodne o stíhání či obvinění, případně o zastavení trestního stíhání. Pouze připomínám, že důležitou roli má státní zástupce.

Mluvil jste o tom, že je potřeba, aby orgány činné v trestním stíhání vzaly do úvahy širší kontext podobných výroků. Co jste tím měl na mysli?

Aby se zohlednilo, nakolik jsou podobné výroky snahou o údajné hledání historické pravdy a nakolik skrytě či otevřeně slouží k podněcování k dalším předsudkům vůči skupinám obyvatelstva.  Orgány činné v trestním řízení by mohly vzít do úvahy širší kontext výroků a aktivit ve vztahu k Romům a zjišťovat, zda se ve spojení s dalšími věcmi nejedná v delším časovém období o podněcování nenávisti k nim. Ale nemyslím si, že by se tento právní názor prosadil a podařilo by se to prokázat.

V Událostech, komentářích na ČT zaznělo z úst historika, že z čistě odborného hlediska Lety nebyly koncentračním táborem.

Ano, je to opakování toho, co jiní historici již několikrát řekli - ale samozřejmě to může být využito v další argumentaci.

Jaká je vůbec citlivost české společnosti vůči extremismu?

Na některé otázky je citlivá široká veřejnost, zvláště na glorifikaci německého nacismu. U jiných druhů extremismu však reagují pouze vybrané segmenty společnosti. Část veřejnosti je tolerantní k levicovému extremismu či jeho částem, zatímco část považuje za potřebné se proti němu angažovat. Totéž lze říci o různých formách pravicového, náboženského či etnického extremismu.

 Jak ze svého hlediska sledujete to, co se popisuje jako nástup populistů a extremistů, a to nejen u nás?

Dochází a bude docházet k celkové radikalizaci politik - včetně posilování vlivu a významu populismu a extremistických subjektů.