Donald Trump nezpochybnitelně zvítězil, Amerika vstupuje do éry radikální nejistoty

Donald Trump se dokázal vrátit na vrchol americké moci. V tuto chvíli už je jisté, že se stane podruhé americkým prezidentem. Vývoj k tomuto výsledku směřoval během celé volební noci: ani na okamžik se nezdálo, že demokraté v čele s Kamalou Harris by dokázali výsledek zvrátit.

Trump pravděpodobně zvítězil ve všech rozhodujících státech, byť ještě není zcela jasné, s jak velkou většinou. Poprvé v jeho politické kariéře se zároveň zdá, že získal na svou stranu také celkovou většinu odevzdaných hlasů. V roce 2016 se stal poprvé prezidentem s přispěním volebního systému, tentokrát bude moci svou legitimitu opřít o prostou většinu.

Stejně tak se bude moci spolehnout na republikánskou většinu v Senátu. Již v tuto chvíli je jisté, že demokraté horní komoru amerického Kongresu ztratí. Sněmovna reprezentantů je teď, v deset hodin dopoledne středoevropského času, ještě otevřená a je tak možné, že v jejím případě dojde k posunu opačným směrem – dosavadní těsnou většinu ztratí republikáni a získají ji opoziční demokraté. Na to si ale budeme muset ještě chvíli počkat. Jasné naopak je, že Donald Trump a jeho lidé budou mít v zádech také podporu Nejvyššího soudu, který je právě díky Trumpovi s převahou konzervativní.

To může mít své důsledky v případě, že bude chtít staronový prezident vládnout pomocí prezidentských výnosů, jež může zneplatnit právě jen Nejvyšší soud. Pro hodnocení situace je také nutné nezapomínat, že dnešní senátoři či kongresmani nejsou titíž reprezentanti Republikánské strany, kteří v zákonodárném sboru zasedali před osmi lety, když se Trump chopil moci poprvé. Pryč jsou antitrumpovské figury, jako byl například senátor Mitt Romney nebo kongresmanka Liz Cheney.

Donald Trump ve svém vítězném projevu mluvil o tom, že ve volbách se potvrdila existence silného hnutí jeho radikálních stoupenců. A tato slova je nutné brát naprosto vážně. Amerika se vědomě rozhodla udělit moc do rukou Republikánské strany v té podobě, jakou jí během let dokázal Trump spolu se svým okolím a rodinnými příslušníky vtisknout. Poraženi nejsou jenom demokraté, ale celá širší protitrumpovská koalice sestávající i z umírněnějších členů Republikánské strany. Připomeňme si, že Kamala Harris vedla kampaň systematicky právě s bývalou špičkovou republikánskou kongresmankou Cheney.

Na hlubší analýzu výsledků voleb bude ještě čas, v tuto chvíli nejsou k dispozici podrobnější výsledky. Nezpochybnitelné ale je, že americká společnost do značné míry přijala programové postoje, které Donald Trump reprezentuje. Bidenova vláda kupříkladu nezrušila ochranářská cla zavedená během první vlády Donalda Trumpa, po několika letech váhání přistoupila k ostřejší ochraně jižní hranice před nelegálními přistěhovalci, Kamala Harris změnila svůj postoj k těžbě fosilních paliv v Pensylvánii.

Ústředním tématem voleb byla podle exit pollů ekonomická situace, tedy především růst cen, spolu s obavami o osud demokracie. Vysoké ceny padají tradičně na vrub vládnoucí administrativy. Obavy o demokracii Američany spojují, ale zároveň se zcela rozcházejí jejich představy o tom, kdo ji vlastně ohrožuje. Že Donald Trump stojí v čele hnutí, jež představuje nástup autoritářského režimu, či dokonce fašistické diktatury, na představivost Američanů nezafungovalo s dostatečnou silou.

Američané zjevně žádali změnu a dokázali si o ni říct. Demokraté v tuto chvíli představovali neoblíbený status quo, na neúspěchu jejich tažení se bezpochyby podepsala také skutečnost, že společnost dlouho nepravdivě informovali o zdravotním stavu prezidenta Joea Bidena. A když jeho kondice vyšla konečně najevo, neměli již dost času uspořádat skutečně demokratický proces výběru jeho nástupce. Kamala Harris dokázala v podstatě nemožné, když zvrátila vývoj velmi nepříznivých preferencí a během léta se dokonce dostala do vedení. Ale nestačilo to a Američané tuto variantu odmítli.

Amerika teď bude dopočítávat hlasy a hlubině přemýšlet o tom, co se vlastně stalo. Antitrumpovskou opozici čeká zásadní potřeba najít nové lídry a nový způsob, jak oslovit společnost, která je z velké části zjevně přestala poslouchat. Druhý nástup Donalda Trumpa se pojí s nejtemnějšími představami a obavami, jež se mohou, nebo nemusí naplnit – základním rysem stylu staronového prezidenta je zcela systematická nevypočitatelnost.

Ve Spojených státech ale v tuto chvíli padlo demokratické rozhodnutí, které nelze nijak zpochybnit. Amerika a s ní celý svět vstupují do éry radikální nejistoty.