Putin v praxi hrozí jaderným vyhlazením Západu i svým občanům

Ruský diktátor Vladimir Putin se rozhodl uvést do stavu vysoké pohotovosti ruské „síly odstrašení“. Patří k nim rakety krátkého, středního i dlouhého doletu s konvenčními hlavicemi, ale také jaderná výbava ruské armády, která je samozřejmě propojena se zmíněnými raketami jako s nosiči. Raketami, které dolétnou na každé místo v Evropě nebo Severní Americe.

„Agresivních vyjádření na adresu naší země se dopouštějí i vysocí představitelé předních zemí NATO, a proto přikazuji ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu, aby uvedli síly odstrašování ruské armády do zvláštního režimu bojové pohotovosti,“ měl rozkázat Putin podle ruských médií během nedělní porady v Kremlu. Přítomni byli také ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Putin tak vyhrožuje konfliktem nejhoršího typu, po němž by – tentokrát skutečně – svět už nikdy nebyl jako dříve. Stratégové západních zemí jsou si vědomi nebezpečí doletu ruských raket od chvíle, kdy v první půli minulé dekády zjistili, že Moskva porušuje třicet let starou smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu a vyvíjí rakety nové generace. USA po tlaku, který Rusko nepřinutil zastavit vývoj a rozmístění raket třeba v Kaliningradské oblasti, od smlouvy v roce 2019 ustoupily a evropské země NATO se ocitly v ohrožení. Nikdo však tehdy nemluvil o jaderné hrozbě.

I rakety s konvenčními hlavicemi znamenaly pro evropské země aliance před třemi lety velké nebezpečí, protože spojenci, kromě USA a částečně Velké Británie, se neměli jak ruské hrozbě postavit. Evropské armády na to nebyly připraveny. „Ruské chování je destabilizující a nebezpečné, čelíme nové hrozbě,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg před rokem a půl.

Řada evropských zemí včetně Česka pak avizovala nákup protiraketové obrany, posílení letectva, nákup raket Patriot, které se dají umístit na pozemní podvozky nebo lodě a jsou mobilní. Také budování radarových sítí, které by byly schopny zachytit rakety krátkého doletu, posíleno mělo být letectvo, které může při likvidaci letících raket sehrát velkou obrannou úlohu. Řada rozhodnutí a smluv byla utajena – v roce 2020 přestaly evropské země definitivně zveřejňovat kondici svých raketových a protiraketových sil. Nebyl důvod, Moskva už dávno porušovala v tomto směru všechny mezinárodní dohody, které se týkaly likvidace a kontroly konvenčních zbraní.

Pak je tu jeden projekt, který s Ruskem neměl mít nic společného. Štít proti raketám, které mohly do Evropy přilétnout z jiných zemí, třeba z KLDR nebo Íránu. Žádná země nebyla nikdy v projektu oficiálně jmenována. Podle původní verze měl speciální radar, který by měl pod kontrolou vzdušný prostor a možný pohyb raket, stát v České republice. Ta to odmítla, radar byl postaven v Rumunsku. Protiraketové základny, které jsou s radarem propojeny, stojí dnes v Polsku a opět Rumunsku. Projekt se dá v Evropě velmi účinně využít i proti ruským raketám. S největší pravděpodobností i při ochraně Ukrajiny.

V jistém bezpečí před Putinovou jadernou hrozbou tedy Západ je. Nicméně katastrofu může způsobit i sestřelená raketa s jadernou hlavicí. Vlastně vůbec netušíme, co by se stalo, kdyby teď – po Putinově vyjádření – vystřelilo Rusko směrem na Evropu včetně Ukrajiny jakoukoli raketu ze sil, která Západ považuje za možné jaderné základny na ruském území.

Rakety zemí NATO pochopitelně doletí nejen do Moskvy a země NATO disponují také jadernou silou. Problém je, že řešíme naprosto neznámou situaci v okamžiku, kdy svým jaderným potenciálem – přesněji řečeno jadernou katastrofou - vyhrožuje muž, který pár dnů předtím napadl v naprosto nepochopitelném a tajemném kontextu jinou zemi.