Jako v Afghánistánu. Rusko chce zlikvidovat vedení země a dosadit za ně své loutky

Odhodlanost bojovat bude hrát velkou roli v konečném výsledku. Ale materiální převaha ruské armády nejspíš bude postupně ukrajinskou morálku nahlodávat. Ukrajinské jednotky jsou sice většinově podstatně víc motivované než Rusové, protože brání svůj domov. Na obou stranách jsme už nicméně viděli několik případů, že se jednotky vzdaly - a jak se boje zintenzivňují, je něco takového čím dál častěji očekávatelné,“ říká analytik Sam Cranny-Evans z britského bezpečnostního think-tanku Royal United Services Institute v rozhovoru o Putinových plánech, ruské taktice i obavách ukrajinského prezidenta Zelenského o život.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že podle jeho informací je ruským “nepřítelem číslo jedna” a jeho život může být v ohrožení. Jsou takové obavy oprávněné?

Bojím se, že může mít pravdu. Máme spoustu pádných důvodů se domnívat, že Rusové mají předem připravené plány na to, jak najít a zlikvidovat klíčové postavy ve vedení ukrajinské vlády a armády. Je zcela jasné, že se snaží podlomit ukrajinskou vládu a odpor co nejrychleji, jak jen je možné. Podobnou strategii používali v Afghánistánu a během války v Čečně zase vynaložili velké úsilí, aby dopadli čečenského politika Džochara Dudajeva. Je tak docela možné, že pokud by se Rusům povedlo Zelenského najít a zabít, zajmout nebo donutit k útěku, mohli by pak dosadit do čela země nějakou svoji figuru.

Co víme o tom, kde se teď nachází? A jeho rodina, která je podle Zelenského “nepřítelem číslo dva”?

Moc toho bohužel nevíme.

Ruské jednotky na Ukrajinu zaútočily z několika směrů, o čem jejich strategie zatím svědčí? Můžeme z jejich strategie usoudit, čeho chtějí na Ukrajině dosáhnout?

Vypadá to, že jejich cílem je změna režimu - buď skrze vojenskou porážku, nebo nějaký puč. Vojenská ofenziva má za cíl vytvořit několik problémů najednou tak, aby ukrajinská armáda neuměla žádný z nich řešit efektivně. Cílí na kritickou infrastrukturu a snaží se vyvolat paniku i tím, že se ukrajinským jednotkám v některých případech vyhýbají. Tím přiživují příběh, že ukrajinské jednotky nejsou schopné zemi ochránit a bylo by lepší, kdyby se vzdaly.

V pátek odpoledne začaly přicházet zprávy, že ruské jednotky vstoupily do Kyjeva. Jak pravděpodobně je, že město dobudou? A jak krvavá bitva by to mohla být?

Městská válka je velmi krvavá a kromě vojáků při ní umírá i velké množství civilistů. Bohužel jsme to nedávno viděli hned na několika případech: v Mosulu, Tripolisu, Racce. Bude hodně záležet na tom, jak odhodlaní ukrajinští obránci jsou: větší odhodlanost bude samozřejmě vyžadovat od útočníka větší násilí, pokud chce nad městem získat kontrolu.

Co víme o morálce ukrajinské a ruské armády?

Právě odhodlanost bojovat bude hrát velkou roli v konečném výsledku. Ale materiální převaha ruské armády nejspíš bude postupně ukrajinskou morálku nahlodávat. Ukrajinské jednotky jsou sice většinově podstatně víc motivované než Rusové, protože brání svůj domov. Na obou stranách jsme už nicméně viděli několik případů, že se jednotky vzdaly - a jak se boje zintenzivňují, je něco takového čím dál častěji očekávatelné.

Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že se nebrání diskuzím o neutralitě Ukrajiny, a v pátek vyzval Rusko k jednání. Kreml nabídl jednání na úrovni ministrů v Minsku, nicméně trvá na tom, aby se Ukrajinci vzdali. Jak pravděpodobné je, že by se ukrajinská vláda vzdala, a co by pak mohlo následovat?

Upřímně moc nevím. Kdyby se vláda vzdala, mohlo by to vést k represím ze strany Ruska, které by se snažilo udělat vše pro to, aby Ukrajina zůstala dlouhodobě oslabená. Pravděpodobně by upadla pod dlouhodobý ruský vliv, co se týče politiky i způsobu života.

Může v tuto chvílí Rusko něco zastavit?

Situaci ukrajinské armády jsem popsal, pokud by se chtěl zapojit Západ, bylo by tu obrovské riziko eskalace. Ale pohledem dál na Západ NATO považuji za velmi efektivní odstrašující nástroj.

Ukrajinští představitelé apelují, aby Západ do země poslal další zbraně. Je něco takového nyní stále možné?

Nějaké kanály prý ještě existují, ale úplně nevím, jaké. Zbraně, které by byly teď užitečné, jsou přenosné protiletadlové raketové zbraně jako FIM-92 Stinger, které Ukrajině dávala Litva. Jakékoliv vzdušné systémy, které mohou ukrajinští vojáci okamžitě používat, aniž by na to museli moc trénovat, budou užitečné. Teď už není čas na to poskytnout ukrajinským vojákům výcvik. Hodila by se jim i munice.

Pokud by Západ dodal Ukrajině víc zbraní před vypuknutím války, mohlo to nějak zásadně ovlivnit její nynější průběh?

Změnilo by se to, jak Rusko přemýšlí o rizicích války, a samozřejmě uškodilo ruské armádě. Dělostřelecké zbraně a radary by zvýšily schopnost Ukrajinců bránit se, stejně tak víc protilodních střel - Rusům by se pak hůř plulo Černým a Azovským mořem tak, jako to volně dělají doteď.

Je možné, že se Putin nezastaví na ukrajinských hranicích, ale bude chtít jít dál, například do Pobaltí?

To si nemyslím. Rusko bude tento konflikt držet na úrovni lokální války s jednou zemí, nechce z toho udělat regionální, nebo dokonce globální konflikt s vícero státy. Není to v jejich zájmu, protože všechny tyhle konflikty by nemohlo tak dobře kontrolovat. A také by je nejspíš prohrálo.