Fiala se poprvé veřejně zlobí na Polsko a Maďarsko

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Aktuálně projednávaná unijní migrační dohoda má samozřejmě mnohem podstatnější konsekvence, než jsou vyjádření tuzemských politiků, nicméně bruselské dohadování přineslo v tomhle ohledu pozoruhodný moment. Premiér Petr Fiala, jehož ODS buď mlčky, nebo nahlas stojí za polskou a často i maďarskou vládou (v Unii všeobecně považované za vyvrhele), dal poprvé najevo svou frustraci ze sousedních partnerů. „Jdou proti českým zájmům. Kdo říká, že s těmito zeměmi máme spolupracovat, neví, o čem mluví,“ nechal se překvapivě ostře slyšet předseda české vlády.

Dojednávaná dohoda má po mnoha letech nejasností, hádek a zásadních sporů stanovit společnou politiku vůči lidem, kteří v Unii hledají azyl. Oproti době před deseti lety se svět zásadně změnil. Už to nejsou jen státy jižní Evropy, kam míří stovky tisíc běženců z Afriky či Asie - a východní země včetně Česka na jih vzkazovaly, ať si tamní vlády své problémy vyřeší samy. Už je to i střední a východní Evropa, kde se usadila drtivá většina ukrajinských uprchlic a jejich dětí.

Navrhovaná dohoda zní následovně: hraniční státy dostanou možnost mít přísnější azylovou politiku (jinými slovy budou moci rychleji a v kratší proceduře odmítat ty žadatele, u nichž není pravděpodobné, že by azyl dostali). Ale zeměpis nikdo nezmění, břímě migrace bude ležet na nich. Ostatní země tak dostanou na výběr: buď část migrantů přijmou, nebo pošlou solidární finanční příspěvek. Dohodu blokují dvě země: Polsko a Maďarsko. Obě k tomu mají své důvody. Maďarská vláda Viktora Orbána blokuje jakékoliv migrační dohody z principu. Polský postoj je složitější. Země hostí v absolutních číslech největší počet ukrajinských občanů a dohoda by tedy měla být v jejím zájmu. Vláda Práva a spravedlnosti (PiS) ale hraje politickou hru.

Na podzim čekají zemi volby a vítězství PiS není úplně jisté. Proto chce vláda vyhlásit o unijní migrační politice referendum. Datum bude stejné jako datum parlamentních voleb. PiS si od toho slibuje větší volební účast – a víc hlasů pro sebe, pokud se strana vykreslí jako ochránce polské kultury před „Bruselem nucenou relokací migrantů“. Proto nyní blokuje jakékoliv znění migrační dohody, k nevůli zbytku Unie včetně českého premiéra Fialy.

S celou věcí volně souvisí i změny českého přístupu k ukrajinským migrantům. Tyto změny startují od července, jsou vůbec největší od začátku války - a nevládní organizace, které se uprchlíky starají, je považují za velmi nešetrné. Mimo jiné se ruší měsíční příspěvek 3000 korun, který úřady vyplácely za každou ubytovanou osobu přímo majitelům bytů. Nově budou peníze dostávat rovnou uprchlíci, ale jen když prokážou nouzovou finanční situaci a se svými příjmy a náklady se vejdou do ministerských tabulek, nastavených velmi úsporně. Ztíží se také přístup k tzv. „nouzovému ubytování“ ve větších zařízeních, jako jsou penziony, hotely, rekreační zařízení nebo ubytovny.

Vláda změny zdůvodňuje tím, že dosavadní pomoc je finančně velmi nákladná​ a že v rozpočtu je nyní potřeba šetřit na všem​. ​Pro Fialu o důvod víc najít s EU funkční systém pomoci. ​Jasná unijní dohoda by znamenala buď (dobrovolný) odchod části uprchlíků do jiných zemí, nebo jistot​u unijního příspěvku na péči o ně. Tomáš Brolík, Jiří Nádoba

Ruský generál Sergej Surovikin, který je zástupcem velitele invazních vojsk na Ukrajině, byl tajně významným členem Wagnerovy skupiny. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil, že ruská FSB dostala za úkol zabít jejího šéfa Jevgenije Prigožina, který se svými žoldnéři o víkendu táhl na Moskvu. Ministr Ivan Bartoš navrhuje upravit zákon tak, aby neobsahoval termín pro konec rodných čísel v občanských průkazech; nyní z nich mají zmizet od roku 2025. Nejvíce antiekologický výrok porotců ankety Zelená perla loni pronesl tehdejší primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda (ANO). V Respektu uvedl, že jsou řeky ve městě nákladnou dopravní překážkou a že by plocha lépe posloužila jako parkoviště. Schůze Poslanecké sněmovny byla po sporech o postoj ČR k migrační reformě EU přerušena do 12. července, na schvalování zákonů nedošlo. Summit v Bruselu skončil bez shody na společném závěrečném prohlášení o dalším postupu Evropské unie v otázce migrace. Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolí nové přezkoumání více než 120 let starého rozsudku, podle kterého byl židovský mladík Leopold Hilsner odsouzen za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Policie vyšetřuje úmrtí dvou členů sekty, kterou kolem sebe shromáždil samozvaný léčitel z Kutné Hory. Muži ve věku 56 a 59 let zemřeli loni v srpnu kvůli lesnímu rituálu u hradu Český Šternberk na Benešovsku. Vláda nasadí k potlačení současných nepokojů další prostředky. Velkou roli v propagaci protestů hrají sociální sítě, řekl prezident Emmanuel Macron po krizovém jednání. Policie ve Francii zadržela při třetí noci výtržností 667 lidí. Ruská armáda podnikla další útoky na území Ukrajiny za použití útočných dronů typu Šáhed a protiletadlových řízených střel S-300. Policisté vyšetřují tragické úmrtí několika lidí, kteří skočili do propasti Macocha. Podle deníku Právo šlo o ženu a dvě děti. Desítky Iráčanů vtrhly ve čtvrtek na švédské velvyslanectví v Bagdádu na protest proti spálení koránu před mešitou ve Stockholmu. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že ho předseda maďarské vlády Viktor Orbán ujistil, že Maďarsko nebude zdržovat vstup Švédska do NATO.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter