Informační servis

Ústřední krizový štáb ke čtvrtku  ukončil činnost, oznámil jeho šéf a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Štáb byl v souvislosti s epidemií koronaviru ustanoven v polovině března. Nouzový stav vláda kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásila 12. března, krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Původně jej vedl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech byl do jeho čela ustanoven Hamáček.  „Jsem přesvědčen, že Ústřední krizový štáb znovu dokázal svou opodstatněnost a že je velmi vhodným prostředkem a nástrojem k tomu řešit krizovou situaci,“ řekl. Štáb se podle něj zabýval 60 úkoly a vyřešil všechny. Poté, co Hamáček vedení převzal, bylo ve štábu ustanoveno několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Jednání štábu se zúčastnili zástupci některých ministerstev, policistů, hasičů, zdravotníků, krajů, ale i zástupci opozice.

Štáb dával doporučení vládě, odpovídal také za centrální nákup ochranných pomůcek, jejichž nedostatkem Česko na počátku krize trpělo. Ministerstvo vnitra mělo od 20. března zajištěny letecké dodávky z Číny. Podle Hamáčka je Česko na druhou vlnu epidemie připraveno lépe, pokud jde o ochranné prostředky, je ale potřeba zmapovat domácí výrobní kapacity. Vláda byla během krize kritizována za to, že se při nákupech pomůcek neobrací na české výrobce. Hamáček také potvrdil, že společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) na schůzce ústavních činitelů apelovali na předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS), aby se zdržel konání, které by ohrozilo dodávky ochranných pomůcek z Číny. Předseda Senátu tento týden potvrdil, že pojede na Tchaj-wan, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Čínská ambasáda proti tomu ostře protestovala.

Hlavním kritériem pro rozdělení zhruba 750 miliard eur by měl být propad hrubého domácího produktu jednotlivých zemí, řekl po summitu visegrádské čtyřky (V4) v jihomoravské Lednici. Podotkl také, že u víceletého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 se země V4 shodují, že chudší země nemohou doplácet na ty bohatší.   Podle Babiše je brzy na debaty, jak se mezi členské státy rozdělí peníze z fondu obnovy, protože zatím není jasné, nakolik budou ekonomiky členských států EU zasaženy pandemií. „Za sebe myslím, že hlavním kritériem by měl být propad HDP, to se musí vyhodnotit až začátkem příštího roku,“ řekl. Debata o rozdělení peněz podle něj bude ještě dlouhá.

Babiš neuvedl, zda se země V4 shodly na jednotném postoji k fondu. Zatímco Polsko a Slovensko v minulosti vyjadřovaly podporu pro návrh podoby fondu, Česko a Maďarsko se k němu stavěly zdrženlivěji. Český premiér se vrátil také k evropským jednáním o podobě finančního rámce na další roky. Zdůraznil shodu zemí V4 na tom, že rozpočet musí být nastavený spravedlivě. S polským premiérem Mateuszem Morawieckým se shodl, že si přejí pružnější čerpání evropských peněz členskými státy a na tom, že podpora je třeba hlavně na projekty dopravní infrastruktury.

Senát podle očekávání schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v rámci EU. Podle kritiků je ale navrhovaná ústavní novela nadbytečná. O dalším osudu předlohy, kterou dnes podpořilo 41 ze 69 přítomných senátorů, bude rozhodovat Sněmovna.  Senát chce ústavní novelou rozšířit Listinu základních práv a svobod o ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Podle Červíčka ústavní změna zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Navíc posílí vyjednávací pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací, míní bývalý policejní prezident.

Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) naopak označil návrh za zbytečně omezující, neboť se vztahuje jen na obranu života, nikoli majetku. Novela je podle Dienstbiera navíc nadbytečná s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu. Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici. Vláda musela sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou v prvním kole projednávání podpořila Sněmovna, zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojních průkazů z deseti na pět let. Senátní ústavní novela je ale teprve na začátku schvalovacího procesu. Pro schválení návrhu tak stačila prostá, nikoli požadovaná ústavní většina tří pětin přítomných senátorů. Před projednáním Sněmovnou k návrhu zaujme stanovisko vláda.

Na podstavci sochy někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 se objevil nápis, že byl rasista. Policisté věc vyšetřují pro podezření z trestného činu poškození cizí věci. Radnice Prahy 3 již nasprejovaný nápis nechala odstranit. Souvisel zřejmě s protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA i jinde, které rozpoutala smrt Afroameričana George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu. Socha stojí na náměstí pojmenovaném po tomto britském politikovi. Předběžná škoda byla nakonec vyčíslena na částku přesahující jeden tisíc korun. „Na náměstí sochu rozhodně necháme, i kdybychom ji měli mýt do zblbnutí,“ komentoval událost starosta třetí městské části Jiří Ptáček (TOP 09).

Nápis „Churchill byl rasista“ někdo minulou neděli nastříkal na jeho sochu před sídlem britského parlamentu v Londýně. Churchill zastával podle agentury Reuters rasistické a antisemitské názory a kritici ho obviňují, že odepřel dodávky potravin Indii za hladomoru v roce 1943, který zabil více než dva miliony lidí. V anglickém přístavním městě Bristol v neděli lidé protestující proti rasismu strhli a hodili do vody sochu Edwarda Colstona, který v 17. století vydělal jmění na obchodu se západoafrickými otroky. Při demonstracích v USA pak byly v noci na čtvrtek strženy sochy objevitele Ameriky Kryštofa Kolumba i konfederačního prezidenta z let 1861–65 Jeffersona Davise.

Země Evropské unie by měly do pondělka zrušit hraniční kontroly zavedené kvůli pandemii covidu-19. Vpouštět cizince přes vnější hranici EU bude možné postupně a koordinovaně od začátku července. Doporučila to Evropská komise, podle níž mají být mimoevropské země rozděleny do skupin podle rizika šíření nákazy. Již od začátku letních prázdnin chce unijní exekutiva umožnit cestovat do EU lidem z balkánských zemí. Na otevření hranic do poloviny června se minulý týden shodla velká většina unijních ministrů vnitra. Výjimkou je například Španělsko a Portugalsko, které plánují ukončit kontroly až na konci měsíce. „Situace se zlepšuje ve všech členských zemích a začíná se vzájemně přibližovat,“ zdůvodnila nezávazné doporučení komisařka pro vnitřní věci Ylve Johansson.

Důležitým faktorem je názor Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, podle něhož v současné situaci již nemají hraniční kontroly s ohledem na vývoj nákazy smysl. Komise dříve doporučovala rušit kontroly postupně bez závazného data, nyní však nastal ve vývoji nákazy rychlý posun. Podle centra je v současnosti důležitější než hraniční kontroly, aby lidé dodržovali hygienická opatření. Cena, kterou EU platí v podobě omezení volného pohybu osob, je vzhledem k příznivému vývoji situace příliš velká. V posledních dnech už své hranice zcela otevřela nebo otevírá velká část unijních zemí včetně Německa, Francie či jedné z nejzasaženějších zemí Itálie. Kontroly na hranicích již zcela zrušilo Česko. Naproti tomu Španělsko tvrdí, že situace zatím otevření hranic neumožňuje a potřebuje čas do konce června.

Odborníci v Olomouci ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli aplikaci, díky které lze v intervalu tří minut změřit aktuální stres. Toto měření lze využívat i v domácích nebo pracovních podmínkách hlavně díky výraznému zkrácení intervalu měření a jeho zjednodušení. „Monitoring zaměstnanců se dnes jeví jako velmi perspektivní. Rozhodli jsme se jím zabývat s cílem předcházet nebezpečí vzniku syndromu vyhoření, zranění, případně chyb z důvodu nepozornosti nebo vyčerpání, a to i na základě reálných požadavků z průmyslu,“ řekl člen Vědeckotechnického parku Petr Suchomel.

Technologie využívá k měření hrudní pásy komunikující skrze technologii Bluetooth. Hlavní výhoda se jeví primárně zkrácení doby měření z původních 15 minut na aktuální tři minuty. Podle hlavního řešitele projektu Jakuba Krejčího vestoje trvá měření kolem jedné minuty, vleže až dvě. Kromě měření musí testovaný odpovědět i na několik otázek, které se týkají jeho pocitů. Z této sumy dat se nakonec vypočítá tzv. TR skóre a podle jeho hodnoty aplikace navrhne doporučení pro pokračování v práci či tréninku.