Omikron v Česku: V laboratořích rekordy, v nemocnicích zatím klid

Omikron je v Česku již třetím týdnem dominantní variantou koronaviru způsobujícího covid a zvláště v posledních dnech zažívají i zdejší občané v praxi to, co mohli sledovat ve státech zasažených nakažlivější variantou už dřív - rekordní počty nakažených. Nejnovější denní číslo naměřené zdejšími laboratořemi se zastavilo u skoro šedesáti tisících. Ve školách jsou v karanténách a izolacích celé třídy a často také velká část učitelského sboru. Divadla nestíhají nasazovat ani náhradní představení, protože není inscenace, kde by aspoň jeden člen souboru nebyl v karanténě nebo pozitivní.

S tím vším se ale počítalo. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už na přelomu roku Respektu řekl, že „podle prognóz z období mezi svátky tu můžeme mít denně 20 tisíc pozitivně testovaných, ale i 80 tisíc“. Druhá část rovnice, tedy jak se rekordní počty pozitivních případů propíšou do nemocnic, je však zatím stále neznámá - a na finální stanovisko si počkáme minimálně do příštího týdne.

Víme již sice, že pravděpodobnost těžkého průběhu je po nákaze infekčnějším omikronem nižší než u delty. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují na pokles hospitalizací i úmrtí – tyto státy však disponují vyšší proočkovaností, což je hlavně případ Dánska nebo Británie (obě země už vyhlásily rozvolňování pandemických opatření).

Zároveň ale po zkušenostech ze Spojených států víme i to, že v momentě, kdy se nákaza nekontrolovaně šíří rizikovou populací bez ochrany, tedy bez prodělané nemoci nebo očkování, mohou se zdravotnická zařízení opět začít plnit ve vyšších počtech. To se ale ve zdejších nemocnicích zatím neděje.

„Jelikož se v nedávné době podařilo posilujícími dávkami naočkovat podstatnou část potenciálně zranitelné populace, je výše uvedený fakt jednou z hlavních příčin stávajícího pozitivního vývoje v nemocnicích,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek a dodává, že zátěž nemocnic zatím nijak rizikově neeskaluje a vyvíjí se spíše podle nekrizových scénářů.

Upozorňuje ale zároveň, že omikron se v rizikové populaci intenzivněji šíří až od 20. ledna. Stejně jako v předchozích vlnách, i tentokrát se nákaza nejprve rozlila mezi mladšími ročníky do 30 let, až poté si hledá cestu mezi další skupiny obyvatel. „To platilo u dřívějších variant viru a u omikronu je vzhledem k jeho nakažlivosti tento fázový posun ještě viditelnější,“ popisuje Dušek.

A podle vývoje současné vlny se zdá, že právě příští týden omikron v Česku dosáhne maxim mezi starší populací. Otázkou je, v jak velké míře. Podobně jako na začátku loňské podzimní vlny  je tu riziko v podobě velké skupiny lidí v seniorní populaci, kteří před virem nejsou chránění ani očkováním, ani proděláním nemoci. „Pro další období bude určující, s jakou rychlostí a v jakém rozsahu proběhne šíření nákazy v této potenciálně rizikové a nechráněné populaci,“ potvrzuje Dušek. „A jelikož stále evidujeme více než 400 tisíc takto ohrožených osob, nelze ani rizikové scénáře zátěže nemocnic vyloučit,“ dodává.

V současnosti se počty hospitalizovaných zastavily na 200 až 300 případech denně, o řád nižší počty hospitalizovaných končí na JIP. V jaké fázi omikronové vlny tedy jsme? Velice pravděpodobně se blížíme jejímu vrcholu, který by mohl nastat na přelomu ledna a února, tedy už příští týden. Do hry ale vstupuje také to, jak se omikron šířil a šíří jednotlivými regiony.

Pravděpodobné je, že například v Praze a v přilehlých oblastech, kde jsou počty nakažených nejvyšší, začnou také čísla klesat o něco rychleji než na dalších místech v ČR, což se může projevit na celkových počtech. „To ale mluvíme pouze o populačním šíření. Pokud nákaza silně zasáhne ony neočkované a potenciálně zranitelné skupiny, může být dozvuk dopadu na nemocnice delší a může trvat další týdny,“ upozorňuje Dušek.