Omikron rozpoutal v amerických nemocnicích dokonalou bouři

Varianta omikron už převládla i v Česku, což se projevuje na počtech nakažených – ve středu to bylo více než 28 tisíc lidí. A zkušenosti ze zahraničí i tuzemské modely hovoří jasně: dalších vzestup je nevyhnutelný, přičemž oproti deltě se omikron šíří rychleji a „lépe“. Varianta poprvé prozkoumaná jihoafrickými laboratořemi je naopak oproti deltě méně virulentní, přesto se Spojené státy dostaly na rekordní čísla hospitalizovaných. Jak je to možné?

Částečně i proto, že se v tamních nemocnicích noví pacienti testují. I když tedy někdo přichází nikoliv kvůli závažnému průběhu covidu, ale kvůli jinému problému, jakožto „pozitivní hospitalizovaný“ se do celkových statistik propíše. Takové vysvětlení ale nestačí - a jak píše The Atlantic, nemělo by nás ukolébat a těšit. Hospitalizace „s covidem“ jsou komplikovanější statistika, než se na první pohled zdá.

Na jedné straně jsou pacienti, kteří prokazatelně v nemocnici neleží kvůli covidu - například ti, kteří si zlomili nohu nebo za sebou mají operaci slepého střeva. A na druhé straně prokazatelně ti, kteří mají závažný průběh onemocnění covid-19. „Problém v rozdělování pacientů do těchto dvou skupin ovšem je, že spousta nemocných - včetně těch s chronickým onemocněním - nepatří ani do jedné z nich. Covid není jen respirační nemoc, má vliv i na jiné orgány. Může způsobit, že slabé srdce tluče nepravidelně, proměnit zvládnutelný diabetes ve vážný nebo oslabit člověka natolik, že upadne a něco si zlomí,“ píše The Atlantic.

„A pokud jste na hraně toho, zda jít, nebo nejít do nemocnice, covid může být poslední kapkou, která povede k hospitalizaci,“ dodává pro The Atlantic zdravotnice Vineet Arora z Chicagské univerzity. V takových případech covid-19 nemusí být uveden jako důvod hospitalizace, ale pacient by tu bez nákazy neležel. A hlavně: podobné rozdělování nic nemění na tom, že jsou do nemocnic lidé přijímáni v rekordních počtech a američtí zdravotníci mají co dělat, aby se o ně zvládli postarat.

V dalším textu nazvaném „Označovat omikron za méně závažný je zbožné přání“ pak The Atlantic píše, že méně závažný průběh onemocnění může sice být zkušeností jedinců, zvláště pokud jsou očkovaní. Ale to není celá pravda. Nekontrolovatelné šíření omikronu zapříčinilo situaci, která rozhodně závažná je – v tuto chvíli je to právě přesvědčení, že aktuální varianta není tolik nebezpečná, kvůli kterému je dle časopisu pandemie horší pro všechny.

„Je fér říct, že je omikron méně závažný, alespoň v porovnání s deltou,“ píše The Atlantic s tím, že je spousta těch, pro které to bude platit: kromě očkovaných třeba mladší ročníky. „Ale mějme na paměti, že delta je pravděpodobně zákeřnější než všichni její předchůdci. Takže označit virus za nezákeřný zásadně podceňuje nebezpečí, které se s ním pojí. Zvláště pokud si najde cestu k neočkovaným nebo k očkovaným, ale stále zranitelným hostitelům.“

Před zjednodušováním varuje i The New York Times. „Povaha omikronu se ve spojení s vakcinací v něčem může zdát méně závažná než předchozí varianty. Ale tady to tak nevypadá,“ reportuje list z oddělení urgentního příjmu v jedné z brooklynských nemocnic. Podobně jako v dalších zařízeních v New Yorku tu zažívají rekordní počty hospitalizací podruhé od jara 2020, kdy o život přišlo 20 tisíc obyvatel New Yorku.

Obě vlny jsou samozřejmě odlišné. Zatímco v té první pacienti v nemocnicích čekali na kyslík, dnes se tamní zdravotníci častěji setkávají s mírnějšími symptomy covidu - s bolestmi břicha, zhoršeným dechem nebo s nevolností. A také jich méně umírá, přesto přicházejí ve velkém počtu. A počty zdravotníků, kteří by je mohli léčit, se naopak ztenčují.

„Ve státě New York je dnes oproti začátku pandemie obecně zaměstnáno méně sester,“ odkazují The New York Times na informace tamních odborů. Důvodů je víc: část jich vlivem stresu vyhořela, část přešla do zdravotních odvětví, která jsou lépe placená. A vzhledem k nakažlivosti omikronu je spousta z nich nemocná nebo v izolaci.

„Dnes jsou zdravotní sestry očkované a podmínky v nemocnicích jsou bezpečnější, než tomu bylo dříve,“ popisuje The New York Times. „Mnoho z nich se nicméně cítí opuštěných – jsou odkázané k léčbě nezvladatelného množství pacientů, jejichž potřebám nemohou dostát.“

Jedna z těch, která se o pacienty stále stará, je zdravotní sestra Natasha Williams. Personál podle ní často nestíhá ani zkontrolovat všem pacientům životní funkce. „Neděje se to, protože není dostatek personálu,“ říká reportérovi. Často ani nestihne podat léky všem pacientům a už jsou tu nově příchozí, kteří by je potřebovali. „Bolí to, že nedokážu udělat všechno. I když dělám, co mohu.“

Spojené státy se nicméně zatím zdají být výjimkou, co se náporu na zdravotnictví týče. Například v západní Evropě, odkud také zaznívají zprávy o absolutních rekordech v počtu nakažených za den, zůstává zaplněnost nemocnic na nižších číslech, než tomu bylo v předchozích vlnách. Ani v JAR, kde byla varianta omikron poprvé objevena, nedošlo podle zpráv z místních nemocnic k takové zátěži, jakou zdravotníci zažili v předchozích vlnách.

„Naše populace je obecně starší než v JAR. To je důležitý důvod. Spojené státy jsou věkovou strukturou podobné té evropské. Ale zároveň je naše populace méně zdravá,“ vysvětluje to BBC epidemiolog David Larsen s tím, že míra obezity a vysokého tlaku jsou v USA vyšší než ve většině vyspělých států.

Mark Cameron z Case Western University v Ohiu pak pro BBC popsal současnou vlnu omikronu jako „dokonalou bouři“ - covid, komorbidity, nerovný přístup ke zdravotní péči a nevraživost vůči očkování, respirátorům i dalším preventivním opatřením. „Když dáte dohromady všechny tyto slabiny, které jsou specifické pro Spojené státy, výsledkem je propuknutí nákazy - a nárůst nakažených se pak rychle přenese do počtů hospitalizovaných.“