Potravinový král Andrej Babiš přivedl Čechy minulý týden definitivně do Evropy. Objev nepřiznaného koňského masa v jeho salámu Herkules zařadil české výrobky do celoevropské aféry s rozsáhlým falšováním kvality a složení potravin. Lež, která byla až dosud pro Čechy jen agenturní zprávou o vzdáleném a nepřehledném byznysu s masem, se kvůli neznámým koním v Babišově trvanlivém salámu najednou dotkla každé zdejší ledničky a věcí, které denně jíme.
Hlavně mít jasno
„Buďme rádi za koně, mohlo tam být něco mnohem horšího,“ komentuje objevy posledních týdnů Michaela Jorgensen, pražská řeznice a propagátorka nákupů kvalitního masa. Ono „mnohem horší“ může podle ní být shnilé nebo staré maso, případně maso úplně nejasného původu, a tedy s možnými zdravotními riziky.
Přestože jíst koňské maso představuje pro hodně zákazníků silnou kulturní pachuť, zdravotní následky konina nemá – o to ale v případech à la Herkules nejde. „Skutečný problém je, že někdo v řetězci od chovatele až k zákazníkovi lže. Kde je dnes zapřený kůň, může být příště cokoli, každé nedohledatelné maso je nebezpečné,“ vysvětluje mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
V případě lednové aféry s koňským masem v lasagních pro Británii (která odstartovala další objevy a současný skandál) někdo lhal, protože se to finančně vyplatilo – použité koňské maso bylo levnější než hovězí a snížilo cenu nebo zvýšilo zisk. A stejně tak někdo lhal i u krahulického salámu Herkules.
Celý byznys s masem je založen na důvěře. Když ta padne, otevírá se černá díra.
Babišův salám se dostal do potíží proto, že také české Tesco začalo být po lednovém výbuchu aféry opatrné a nechalo si v německých laboratořích preventivně zkontrolovat zhruba stovku výrobků, které prodává pod svou privátní značkou. Když vzorky salámu Herkules vykázaly přítomnost koňské DNA, proběhl nový kontrolní test v Irsku – a i tam laboratoř koně potvrdila.
Masna Krahulík zastavila po zveřejnění výsledků výrobu salámů, poslala zaměstnance na placenou dovolenou a nechala si otestovat archivní vzorek stejné šarže v laboratoři Státní veterinární správy. „Testy Teska nezpochybňujeme. Jen jsme chtěli mít jasno,“ říká k té objednávce mluvčí celého Babišova potravinářského impéria Agrofert Karel Hanzelka.
Jasno se ale moc neudělalo, spíš naopak: české státní laboratoře žádnou koninu neobjevily. Agrofertu tento výsledek umožnil marketingově uklidňující komuniké, že „některé salámy z naší masny Studená koninu neobsahovaly“, jenže spotřebitel stál před dalším problémem: pokud se vědecké rozbory stejných vzorků mohou takto zásadně lišit, kterému z nich a podle jakých kritérií dát svou důvěru?
Odpověď na tuto otázku se dočtete v novém vydání týdeníku Respekt.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
