Pohoda na jatkách

Daniel Andreas San Diego loni na seznamech americké FBI došplhal až mezi nejhledanější teroristy světa. Dvaatřicetiletý barman se do mimořádně špatné společnosti zařadil kvůli radikalismu, s nímž vedl kampaně za práva zvířat. Ve hře je vydírání a zastrašování majitelů farmaceutických firem a jejich rodin. V Británii kolegové z Animal Liberation Front (ALF) dostali za stejné akce jedenáctileté vězení. V Rakousku se právě chystá proces s radikály, kteří útočili na obchodníky s kožešinami. Hrozí zde tresty za hranicí deseti let. V České republice dnes vůbec nejde o radikály, ale spíš o to, že boj za práva zvířat z veřejného prostoru naopak potichu zmizel. Kde jsou čeští ochránci zvířat? A co dělají?

Komu „to“ patří
Zpod košatého dubu na kraji louky vychází osm tmavě oblečených postav s kuklami na hlavách a vysílačkami v rukou. Je noc, tma a ticho a zakuklenci se kradou k plotu na druhém konci louky. Šest zalehne na zem, dva opatrně prolezou dírou v plotě a zmizí mezi budovami za ním. Asi po deseti minutách dávají vysílačkou znamení a plotem pronikají zbývající kolegové. Míří do jedné z hal místní drůbežárny a jejich cílem je pustit šestnáct zvířat na svobodu. „Jmenuji se Michal Kolesár a moje rodné číslo je…,“ říká o chvíli později na kameru uprostřed ponuré haly pro statisíce slepic jeden ze zachránců poté, co si sundal kuklu. „Možná porušuji pravidla – vstupuji bez povolení na cizí pozemek a odnáším odtud ,věciʻ, které mi nepatří,“ vysvětluje Kolesár. „Jenže to já nepovažuji za problém. Problém je v tom, že někdo ty živé tvory za věci prohlásil, a myslí si, že je může vlastnit, držet v naprosto nepřijatelných podmínkách a zabíjet. To já odmítám připustit.“

Výše popsaná akce je stará téměř tři roky a autor textu se jí jako novinář účastnil. Zajímavá je však především tím, že představuje jeden z nevýraznějších výbojů tuzemských aktivistů, kteří se specializují na ochranu zvířat. Osvobození šestnácti slepic, jež putovaly z miniaturní klece k vybraným chovatelům, kteří Kolesárovi zaručují, že je nechají běhat po dvorku, vypadá celkem krotce. Pro tentokrát nám to však musí stačit. Nic divočejšího se v Česku dnes neděje. Kolesár koneckonců sám sebe charakterizuje jako „unaveného zjizveného chlapa na smutný cestě“. Tráví život nočními vpády do drůbežáren, focením a filmováním ve velkochovech prasat nebo krav nebo na kožešinových farmách, fotografie, videa a texty prezentuje na svém webu. Pohled na zavřená zvířata ho přitom vždy znovu dokáže dojmout k slzám. Tím spíš, že jeho „smutná cesta“ je v tuzemských podmínkách hodně osamělá.

Experimentujte na sobě
Mezi aktivisty mezinárodní organizace Animal Liberation Front, která patří na ochranářské scéně k nejtvrdším, by Kolesár vypadal jako skutečný romantik. ALF již téměř před čtyřiceti lety vyhlásila frontální boj všem, kdo zneužívají zvířata k pokusům nebo ve velkochovech či jim jinak upírají právo na důstojný život. Nejprve ve Velké Británii, postupně ve čtyřiceti zemích světa.

Celý článek najdete v Respektu 06/2010.

Na téma zákonů proti týrání a pašování zvířat, ochrany práv zvířat, současných aktivit ochránců zvířat u nás i významu mediálních kampaní, můžete 11.2. od 13:00 diskutovat s Tomášem Poppem, předsedou o.s. Svoboda zvířat. Dotazy můžete pokládat již nyní.