The Atlantic: Zapomeňte na volný trh nebo cla. Trump chce americkou ekonomiku politicky ovládnout

Vladimir Putin před pětadvaceti lety shromáždil v Kremlu jednadvacet nejvýznamnějších ruských oligarchů, aby jim dal najevo, že to nejsou oni, kdo vládne v Rusku, ale on. Prezident, který byl tehdy mladý věkem a zatím ještě nikoli doživotním, je informoval, že si mohou ponechat bohatství, které nashromáždili, ovšem pouze pokud se podřídí jeho politickými cílům. Partnerství s Putinem slibovalo bezpečí a ještě větší bohatství. „Putin nás ujistil, že rozvoj ruského podnikání je jednou z hlavních priorit státu,“ řekl jeden z účastníků schůzky, Michail Chodorkovskij.

Většina oligarchů se podřídila. Ti, kteří tak neučinili, šli do vězení. Případně do exilu, pokud se nechtěli stát obětí ruské epidemie vypadávání z oken. (Chodorkovskij byl uvězněn, a to za podvody a daňové úniky, ale ve skutečnosti šlo o trest za podporu nezávislých médií a opozičních stran.) Od té doby platí jedno – pokud chcete v Rusku ekonomicky uspět na nejvyšší úrovni, sympatie k Putinovi jsou pro to podmínkou.  

Až děsivě podobná scéna se odehrála koncem loňského roku v Mar-a-Lago, zimním paláci Donalda Trumpa, kde se Stephen Miller setkal s šéfem společnosti Meta Markem Zuckerbergem. Miller je jeden z lidí, který má v Trumpově týmu na starost „vymáhání loajality“. Počasí bylo bezpochyby příjemnější než v Rusku a ani jedna ze stran zřejmě neuvažovala o defenestraci jako alternativě k dohodě, další detaily však scény v Kremlu silně připomínají.  

„Miller sdělil Zuckerbergovi, že má možnost podílet se na reformě Ameriky, ale pouze za podmínek, který si stanoví zvolený prezident Donald J. Trump,“ napsal list The New York Times (NYT). Muselo to znít lákavě, zejména když si uvědomíme, že Trump také nedávno prohlásil: „Zuckerberga sledujeme bedlivě. Pokud během Trumpova druhého funkčního období udělá něco nezákonného, stráví zbytek svého života ve vězení.“ Podle NYT Zuckerberg naznačil, že realizaci Trumpových plánů nebude bránit a vinu za případné předchozí prohřešky svalil na své podřízené. 

Když pak Trump nastoupil do funkce, šéf Mety nešetřil chválou. „Máme vládu, pro kterou je úspěch amerických technologických společností prioritou. A která bude naše hodnoty a zájmy bránit v zahraničí,“ rozplýval se Zuckerberg na adresu muže, který mu chvíli před tím vyhrožoval vězením. Když se pak Mark Zuckerberg ocitl během Trumpovy inaugurace na čestném místě vedle Jeffa Bezose, Elona Muska a dalších titánů tohoto odvětví, bylo zjevné, že jeho rehabilitace byla dokonána. Hleděl do budoucnosti, v níž nastane slibovaný trumpovský zlatý věk.  

Prezidentovo veřejné obcování s podnikatelskými titány, kteří mu políbili prsten, je dlouhodobě chápáno jako znak autoritářství a spojenectví s bohatými. Nyní se však vynořuje další znak trumpismu: odmítání principů kapitalismu, které v konečném důsledku vedou k prosperitě.  

Trump nikdy nevěřil v neviditelnou ruku, která umožňuje lidem na volném trhu sledovat vlastní zájmy, nechává tržní síly rozdělovat kapitál a rozhodovat o úspěchu či neúspěchu dané společnosti. Nevěří ani v tradiční merkantilismus. Stejně jako Putin ale věří v politickou kontrolu řídících postav ekonomiky – úspěch pro ty manažery a společnosti, kteří mu vycházejí vstříc, neúspěch pro ty, kteří se mu nelíbí. A zdá se, že o to usiluje aktivněji než během svého prvního volebního období.