Politiku do škol!

Jak už upozornil dnešní DJ, v poklidu začal druhý ročník studentských voleb. Vzpomínáte na ten první? Tehdy ho provázelo menší drama, kdy ministerstvo školství společně s Asociací krajů ovládanou hejtmany za ČSSD odebralo akci záštitu. Hejtman David Rath poslal ředitelům škol ve středočeském kraji dopis s tvrzením, že studentské volby porušují zákon. A kraje si nakonec na pořádající organizaci Člověk v tísni vynutily závazek, že výsledky studentských voleb zveřejní až po volbách regulérních.

Letos je ale ticho po pěšině. Proč ta změna?

1) David Rath sedí ve vazbě.

2) Potvrdilo se také, že výsledek studentského hlasování nanečisto nijak neohrožuje politické strany a jejich výsledky ve volbách regulérních. Pořadatel totiž před dvěma lety svůj závazek nedodržel a kompletní výsledky studentského hlasování hned zveřejnil, jak bylo v původním plánu. Sociální demokraté sice u středoškoláků pohořeli, regulérní parlamentní volby pak ale vyhráli. Studentské volby jsou prostě spíš sociologickým průzkumem o voličských náladách teenagerů, než součást předvolebního boje.

3) Člověk v tísni taky přes počáteční zakolísání projevil chvályhodnou neústupnost a dal všem politikům jasně najevo, že v projektu hodlá pokračovat, ať si o něm myslí cokoliv.

4) Zbylí hejtmani, kteří nesedí ve vazbě, se zamysleli a letos projekt bez výhrad podpořili. „Účast ve volbách nanečisto je jednou z možností, jak se mladí lidé více mohou zajímat o veřejné věci,“ vysvětlil olomouckému rozhlasu šéf hejtmanské asociace Michal Hašek. A má pravdu.

Jak ukázal mezinárodní výzkum ICCS provedený v osmatřiceti zemích světa, čeští teenageři nevěří politice. Politickým stranám důvěřuje 28% žáků osmých tříd a o aktivním vstupu do některé z nich uvažuje jen 9%. Jen polovina osmáků plánuje jít k volbám. To je v mezinárodním srovnání těžký podprůměr a pro budoucnost tuzemské demokracie nijak potěšující zpráva.

Každou akci, která nedůvěru mladých lidí k politice prolamuje, je proto potřeba přivítat.

Nemělo by ale skončit jen u studentských voleb pořádaných jednou neziskovkou. Náš školský zákon se například přehnaně úzkostlivě snaží české žactvo před politiky ochránit. „Ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace,“ stojí v paragrafu 32 prvního odstavce. Kde si pak ale můžou školáci vyzkoušet, co je to politická strana, k čemu slouží a jak se vyznat v předvolebním boji? Například v Norsku (rodišti studentských voleb, mimochodem) se politické strany na školách normálně propagují. Debaty o jejich postupech a programu jsou pak běžnou součástí občanské výchovy.

Pro politiky a političky z toho plyne jasné doporučení: zmiňovaný zákaz zrušit a bez obav vyrazit do škol agitovat (stejně to pod různými zástěrkami dělají). Pro ostatní tady máme zajímavý text k tématu z dílny Centra občanského vzdělávání při brněnské Masarykově univerzitě.