Sicilská odysea

Nikdy jsem netoužila navštívit Sicílii. K cestě mě navnadila až druhá série amerického satirického seriálu Bílý lotos. Člověk se mohl s postavami a potenciální cestou ztotožnit, protože seriál pojednává o skupině turistů přijíždějících do prázdninového letoviska. Sicilská série se odehrává převážně v Taormině a seriál ukazuje to nejlepší, co destinace nabízí. 

Náš nejnabitější sicilský den začal ve vesnici Fontane Bianche na jihu tohoto specifického autonomního regionu Itálie. Nádherná pláž s bílým pískem, průzračné, vyhřáté moře. Jedny slušné potraviny, které vzhledem i vůní důvěrně připomínají českou večerku. Nechybí však pult s místní šunkou, sýry, olivy… a hlavně personál, který trpělivě dekóduje naše požadavky. Hned vedle potravin je jediná kavárna široko daleko, kde hrají největší italské hity. 

Z malebné vesnice se vydáváme severněji do letoviska Giardini Naxos, kde je naším záchytným bodem náměstíčko San Pancrazio se stejnojmenným kostelem. Zrovna se koná pohřební ceremonie a před majestátní svatostánek byl přistaven supermoderní elektrický pohřební vůz. Eko snahy versus všudypřítomné odpadky se prolínaly napříč všemi místy, jež jsme navštívili, a tohle byl nádherný paradox v celé své kráse. Tady jsem si také začala všímat opakujícího se motivu, a to dvou keramických hlav (Teste di Moro), umístěných na téměř každém balkonu. Vždy to byla žena a muž. Jak praví děsivá legenda, krásná dívka se v Palermu zamilovala do maurského muže, který jí sliboval lásku, ale zapomněl jí říct, že má svoji rodinu. Ona mu uřízla hlavu, kterou hodila na balkon a tam z ní začaly růst nádherné rostliny. Variant tohoto příběhu je mnoho.