0:00
0:00
Kontext21. 3. 202412 minut

Balada o Joeu Bidenovi a jeho (ne)příteli Benjaminu Netanjahuovi

Usiluje americký prezident o pád izraelského premiéra?

Staré dobré časy. (Joe Biden a Benjamin Netanjahu, 18. října 2023)
Autor: ČTK / AP / Evan Vucci

Mezi tradičními spojenci, Spojenými státy a Izraelem, se něco děje. Výčet nečekaných událostí posledních týdnů je poměrně dlouhý. Posuďte sami.

Nejdříve, na začátku března, vyzvala americká viceprezidentka Kamala Harris izraelského de facto vicepremiéra Bennyho Gance během jeho návštěvy ve Washingtonu k dočasnému příměří v Pásmu Gazy, tedy ke kroku, jenž izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Ganc je Netanjahuovým politickým oponentem, do jeho válečného kabinetu vstoupil výjimečně po krvavém útoku Hamásu v říjnu 2023 a na návštěvě ve Spojených státech (a později v Británii) byl výslovně proti přání izraelského premiéra.

↓ INZERCE

O několik dní později americký prezident Joe Biden ve svém pravidelném projevu O stavu unie kritizoval postup Izraele v Gaze s tím, že mu nad tamní situací „puká srdce“. Prezident zároveň oznámil, že Spojené státy vybudují na vlastní pěst na břehu obležené enklávy provizorní přístav, z nějž budou strádající a umírající obyvatele Gazy zásobovat humanitární pomocí. Náhodný mikrofon také zachytil Bidenovu spontánní hlášku v diskusi s kongresmany, podle níž si bude muset Netanjahu brzy přijít se svým nejdůležitějším spojencem věci ohledně Gazy vyříkat. Biden doslova použil frázi, že Netanjahu bude muset „come to Jesus“, tedy zhruba „přilézt ke křížku“, což židovského politika jistě muselo zaujmout. Americký prezident také v televizním rozhovoru oznámil, že pokud Izrael zahájí útok na město Rafah, v němž se shromáždilo na jeden a půl milionu palestinských uprchlíků, překročí tím hranici, za níž je jeho chování pro Spojené státy neakceptovatelné.

Prezidentovým vystoupením však příběh nekončí. Minulý týden vystoupil v americkém Senátu lídr tamní demokratické většiny Chuck Schumer s projevem, který nemá v historii americko-izraelských vztahů obdoby. Schumer je nejvýše postavený volený politik židovského původu v dějinách USA. O jeho celoživotních sympatiích k židovskému státu nelze pochybovat, byl například jedním ze tří demokratických senátorů, kteří hlasovali proti jaderné dohodě Baracka Obamy s Íránem, kterou tvrdě kritizoval i Netanjahu. Schumer ve svém vystoupení prohlásil, že izraelský premiér Netanjahu „je nepřítelem míru“, že se v situaci přestal orientovat a že dlouhodobě Izraeli škodí. Obyvatele židovského státu pak bezprecedentně vyzval, ať se svého demokraticky zvoleného premiéra zbaví, vymění jej za jiného. Projev zcela jistě nebyl spontánním, neplánovaným výlevem, Schumer je superzkušený veterán americké politické scény. A pokud by někdo pochyboval, Joe Biden novinářům oznámil, že „Chuck přednesl dobrý projev“. 

Obrat

Ani tady ještě sled pozoruhodných událostí nekončí. V pondělí zjevně nadešla prorokovaná chvíle pravdy a prezident Biden po měsíci telefonoval s premiérem Netanjahuem. Podle toho, jak rozhovor interpretoval Bílý dům, americký politik svému izraelskému spojenci zopakoval, že ohlašovaný útok proti Rafahu, který by pravděpodobně znamenal další dramatické navýšení počtu obětí v Gaze, jejichž počet v tuto chvíli tamní Hamásem ovládané ministerstvo odhaduje na 30 tisíc, by skutečně pro Američany znamenal překročení Rubikonu. Biden zároveň Netanjahua vyzvalaby jeho vláda vyslala do Washingtonu v řádu dní expertní tým, který si jednak vyslechne námitky amerických bezpečnostních expertů proti způsobu vedení válečné operace v Gaze, a zároveň objasní Američanům své představy o tom, jak hodlá Izrael řešit situaci dlouhodobě – tedy jaký má vlastně strategický plán. Jeho absence je totiž vedle počtu civilních obětí včetně dětí a celkové humanitární katastrofy, jež boje v Gaze provází, zásadní námitkou, kterou Biden proti Netanjahuovi opakovaně vznáší. Netanjahu s požadavkem souhlasil, jeho tým by tedy měl být na cestě.

Popsané veřejné a neskrývané vyhrocení vztahů mezi americkou a izraelskou vládou jistě stojí za pozornost. Netanjahu se samozřejmě brání, Schumerovo vystoupení považuje za „kontraproduktivní“ a tvrdí například, že „nikdo nemůže prohlašovat, že souhlasí s naším cílem porazit Hamás a zároveň nám bránit v provedení všech kroků, které jsou k tomu potřebné“ – což je zjevná narážka na americkém obavy z chystané invaze do hustě osídleného Rafahu. Biden na počátku konfliktu, po brutálním útoku Hamásu popisovaném někdy jako největší protižidovský pogrom od konce druhé světové války, prokazoval tradičnímu spojenci na Blízkém východě neochvějnou podporu a loajalitu. Nikdo nepochybuje o tom, že jeho postoj byl myšlený upřímně, Biden je v tomto bodě po celý život konzistentní a jen několik dní po masakru přijel Netanjahua do Izraele osobně obejmout. Teď nicméně situace vypadá značně odlišně.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články