Německý svět se rozpadl

V Americe padaly banky, průmysl se přestěhoval do Asie a prudce rostla nerovnost mezi městy a venkovem. Francie stagnovala a opakující se stávky brzdily veškeré reformní snažení. Jih Evropy se chytil do dluhové pasti, jejíž překonání vedlo k masové nezaměstnanosti zvláště mladých lidí. Uprostřed euroamerických hospodářských trablů zářila jedna země, které se všechny ty velké krize počínajícího třetího tisíciletí jako by netýkaly: Německo. 

Nezaměstnanost byla historicky nízká, rozpočty vyrovnané, sociální napětí minimální. Na předpandemické roky se proto v německé kolektivní paměti bude vzpomínat jako na druhý hospodářský zázrak. Srovnatelný s tím poválečným, kdy Německo vyrostlo z trosek a zase získalo sebeúctu i respekt sousedů. 

Stejně jako výrobky „Made in Germany“ i tamní zázraky se ovšem tu a tam porouchají. Letos bude Německo jedinou z velkých ekonomik, jejíž výkon klesne. A když do Googlu v angličtině zadáte slova „Německo“ a „nemocný muž Evropy“, objeví se seznam článků popisujících drolení pilířů, na nichž německý úspěch stavěl. „Náš ekonomický model závisel na levném plynu z Ruska a na čínském trhu. To první už není a Čína se stala systémovým rivalem,“ řekl v září bez obalu na berlínské konferenci o globálních výzvách ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení). 

Německo se dokonale přizpůsobilo globalizaci a geopolitické stabilitě po konci studené války a těžilo z ní více než jiní. Tato éra ale podle ministra Habecka končí.

V jádru úspěchu

V jádru zázraku minulých let kupodivu nestály automobilky a jiné velké koncerny a značky známé z televizních reklam. Páteří německého úspěchu byly středně velké a menší, obvykle rodinné podniky, které jsou ve svém oboru naprostou světovou špičkou a jejich jména znají jen zasvěcenci z dané branže. 

Jsou světovým lídrem v tak různorodých činnostech, jako je výroba lan do výtahů, svářečských stolů, speciálních lepidel potřebných k výrobě kreditních karet, divadelních opon nebo třeba nákupních vozíků. Přes 60 procent německých zaměstnanců pracuje právě v takových firmách, které podle ekonomů měly největší podíl na vzestupu merkelovských let.

Jedním z krajů, které se vyznačují obzvláště vysokou hustotou těchto podniků, je Švábsko na jihozápadě Bavorska. „Průmyslová výroba a její export jsou pro Německo důležitější než pro jiné velké ekonomiky. V Bavorsku je podíl průmyslu na místní ekonomice větší než v německém průměru. U nás ve Švábsku je pak ještě větší než v průměru Bavorska,“ popisuje charakter regionu Matthias Köppel, který vede švábskou pobočku průmyslové a obchodní komory (IHK Schwaben). Jestli se Německo propadlo do krize, tak je úspěšný kraj jedním z vhodných míst pro zkoumání její závažnosti.