Koalice na premiéra pěje ódy, společnost mu nedůvěřuje

Většina propagačních videí politiků zájem veřejnosti nevzbuzuje, ale o tomhle mluvil skoro každý. Ke smůle Petra Fialy. Premiér oblečený do obleku stojí s plným košíkem (jsou v něm běžné potraviny a třeba nutella) před nákupním centrem v Německu. Střih. Stejný nákup opakuje v Česku. Střih. V na první pohled nevyužívané kuchyni v Kramářově vile porovnává ceny a velikost potravin. Dochází k závěru, který většina Čechů dávno zná – německé potraviny jsou nejen levnější, ale mají i větší balení. Informaci o rozdílnosti cen a místy i kvality dostal do všeobecné známosti už v roce 2019 před evropskými volbami hlavní politický soupeř Fialy, předseda hnutí ANO a tehdejší premiér Andrej Babiš. A dokonce tehdy sáhl i po podobných potravinách.

Při porovnání obou videí však čtenář dochází k jasnému závěru – zatímco Babiš, doprovázený hudebním podkresem a drsnými gesty, je při takovém vystupování autentický, Fiala působí, jako kdyby se této akce nechtěl účastnit. Původně se měl setkat se zástupci obchodních řetězců, právě „video s nutellou“ mělo být snahou přijít s něčím nečekaným, jiným, než vidíme poslední dva roky ve Strakově akademii. Na tématu vysokých cen potravin totiž doposud sbírala body opozice, a především hnutí ANO. Což je paradoxní vzhledem k tomu, že na dražších výrobcích vydělávají i firmy Andreje Babiše.

Premiérova analýza potravin bude pravděpodobně brzy zapomenuta. Ukazuje však nervozitu týmu kolem Petra Fialy z průzkumů veřejného mínění a z toho, jestli se jim příliš nevzdaluje – v době dvouletého výročí v úřadu premiéra – šance na vítězství v příštích volbách. Nálady voličů už měsíce říkají víceméně totéž: příliš mnoho občanů Petru Fialovi a jeho kabinetu nevěří a s jejich vládnutím si nespojují mnoho konkrétního a pozitivního. Co se stalo špatně? 

Hlavně kompromis

Nejčastější varování, které prý na začátku vládnutí Petr Fiala slyšel, bylo to, že vláda složená z pěti koaličních a názorově rozdílných stran nemůže vydržet celé volební období. Říkala mu to vlastní strana, bývalí politici ODS, zmiňovali to politologové a veřejní komentátoři. Jak popisují premiérovi blízcí lidé, měl to na mysli i sám Fiala. Poprvé se to projevilo při dohadování programového prohlášení vlády na konci roku 2021, kdy z uzavřených jednání unikla informace o datech možného konce těžby uhlí. Na dalším jednání pětikoalice se Petr Fiala – poprvé před některými politiky – rozčílil s tím, že jde o neseriózní jednání a že se to už nesmí stávat.

Prioritou Petra Fialy je tak udržet vládní sestavu pohromadě a nezopakovat neúspěch některých předešlých premiérů za ODS. To určuje i běžný provoz kabinetu. Vládě nemají ministři předkládat návrhy zákonů, ve kterých existuje mezi rezorty tzv. rozpor, tedy určitá nejasnost. Pokud je i tak na vládu přinesou, premiér konkrétní ministry požádá, aby si to nejprve vyjasnili, a často se o takových záležitostech poté na jednání vlády nehlasuje. Naposledy šlo třeba o to, komu přesně patří výnosy z emisních povolenek, o které se hlásila ministerstva životního prostředí, financí i průmyslu. Nicméně snaha o kompromis může mít zásadnější dopady.

Největší změnou, kterou zatím pětikoalice prosadila, je konsolidační balíček. Ten však podle expertů přináší v drtivé většině pouze technické změny, nikoli zásadní reformy. „Přitom právě konsolidační balíček měl představovat opatření, se kterým měla přijít vláda v prvních měsících, nikoli po dvou letech vládnutí, aby si pak otevřela možnost měnit věci systémově,“ říká ekonom Michal Šoltés ze CERGE-EI s tím, že seznam možných opatření byl na stole od vládní poradní skupiny NERV (Národní ekonomická rada vlády). Ta je složená z uznávaných expertů, kteří po několikaměsíční práci popsali slabá místa Česka a jejich řešení. Jak členové vlády popisují, ty zásadnější změny, které by měly dopad na veřejné finance, ale mohly by také třeba vyřešit dlouhodobé problémy, se do konsolidačního balíčku nedostaly právě kvůli hledání přílišného konsenzu.