Kliknout a pomoct

Ujít jeden kilometr bez pomůcek a bez bolesti. Pro většinu z nás běžný úkon, pro Petera Györiho velký sen. A pak je tu ještě větší touha. Skočit na kolo a vyrazit ve čtyři ráno na svoji oblíbenou trasu ze Špindlerova Mlýna do Prahy. Čtyřiapadesátiletému hudebníkovi, skladateli a duchovnímu Španělské synagogy se zatím nesplnil ani jeden ze snů. Chodí s pomocí berle, s obtížemi a s velkými bolestmi, které neustupují, ani když je v klidu. Vidina cyklistiky je ještě vzdálenější, byť naději mu dává britský výrobce, který umí bicykl uzpůsobit speciálním požadavkům. „Ale měl bych dokázat ohnout nohu alespoň na devadesát stupňů. Já jsem na třiasedmdesáti stupních, ale makám na tom,“ říká Slovák žijící dlouhodobě v Praze s nakažlivou energií v hlase.

Loni v létě ho zavalila kamenná lavina v přírodním parku v Chorvatsku, kde byl na výletě s přáteli. Přežil, ale z nehody si odnesl velmi vážná poranění. Zlomené obratle, zlomená žebra a zejména vážně zraněnou levou nohu. Následovalo putování po nemocnicích, jedna bolestivá operace za druhou a jednu dobu reálná hrozba, že mu budou muset lékaři zraněnou nohu amputovat, potíže se spánkem, náročná rehabilitace. A bolest, bolest, bolest. Léčba měla trvat měsíce, dnes to vypadá, že to budou spíše roky. Což je náročné nejen fyzicky a psychicky, ale i finančně.

Přispívali mu přátelé a rodina, ale nakonec zcela zásadně pomohla sbírka na platformě Donio, kde během šedesáti dní vybral od 168 dárců více než 430 tisíc korun určených na pravidelné každodenní rehabilitace a pomůcky, třeba na tzv. motodlahu potřebnou k rehabilitaci kloubů. Do sbírky se mu přitom původně moc nechtělo. Příčila se mu hlavně představa, že jako celoživotně akční muž, který procestoval půlku světa a vždy se dokázal postarat o sebe i o blízké, musí žádat veřejně o pomoc. Nakonec se nechal přesvědčit kamarádkou lékařkou a dnes je rád.